Bertolt Brecht (1898 – 1956)

Německý dramatik, básník, divadelní teoretik a režisér, tvůrce tzv. epického divadla. Pocházel z dobře situované měšťanské rodiny v Augsburgu. Po studiu medicíny se věnoval dramatické, dramaturgické a režisérské činnosti v Mnichově a v Berlíně. Po nacistickém převratu žil v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Dánsku a za války v USA. Tam se stal po válce pro marxistické názory nežádoucí osobností a přes Prahu se vrátil do Berlína. V NDR měl možnost ve vlastním divadle Berliner Gnsemble završit svou uměleckou činnost. Zemřel v Berlíně.
Literárně začal tvořil pod vlivem expresionismu. Jeho hry inspirované skutečnými událostmi i literárními díly reagovaly na aktuální i nadčasové společenské problémy:
Třígrošová (Žebrácká) opera, Matka Kuráž a její děti, Kavkazský křídový kruh
zdramatizoval s E. Piscatorem Haškova Švejka: Osudy dobrého vojáka Švejka za druhé světové války
písňové texty (songy) v hrách jsou dokladem jeho básnického talentu, který uplatnil i v samostatných sbírkách
psal i povídky, významné jsou i teoretické práce o divadle
MATKA KURÁŽ A JEJÍ DĚTI
Drama z třicetileté války o 12 obrazech z r. 1939, klíčové dílo epického divadla.
Hra, která je pojata jako dramatická kronika vychází z povídky Poběhlice Kuráž od německého barokního autora H.J.CH. Grimmelshausena. Příběh markytánky Anny Fierlingové, zvané Matka Kuráž, a jejích dětí, němé Katrin, staršího Eilifa a mladšího Švejcara, začíná v r. 1624, kdy Eilif vstupuje přes její odpor do vojska. Matka Kuráž se švédskými vojsky odchází do Polska, v několika taženích projde Německem a Polskem, několikrát ztrácí majetek, dostane se do zajetí, bojí se o život dětí. První těžkou ranou je pro ní smrt Švejcara. Když se ze ztráty syna vzpamatuje a i obchod se jí daří, přichází o Eilifa. S kramářským vozem Kuráž a Katrin táhnou za obživou dále. V r. 1636 je němá Katrin zastřelena, když se snaží bubnováním přivolat pomoc pro ohrožené děti ve spícím městě. Matka Kuráž za zvuků vojenského pochodu vleče svůj vůz dál, neboť válka ji živí.
Brecht prostřednictvím zcizujících efektů (songy, komentáře před jednotlivými obrazy), vyjádřil nesmyslnost válek výmluvným příběhem, v němž podle jeho slov „dramatikovi nezáleží na tom, aby učinil Kuráž v závěru vidoucí… záleží mu na tom, aby viděl divák“.
princip epického divadla (také vypravovací, Brechtovo), zcizující efekty:
zavedení role vypravěče (vypráví příběh) – divadlo vypráví
také herci přestávali hrát a něco vyprávěli (vystoupili z postavy)
přestavování jeviště bez zatažené opony
rekvizity polepené současnými novinami, plakáty – dobová atmosféra
kombinace s filmovou projekcí (např. promítání mezititulků)
divadlo nemá diváka napínat, ale má ho vést hlavně k pozorování a reflexi
důležitá také byla scénická hudba (dnes je už obvyklá)