Dílo:
Překlady z Ruštiny – přeložil např. Gogola
Epigramy – jsou soustředěny do 5ti částí
Církvi
Králi
Vlasti
Múzám
Světu
„Král Lávra“ – děj této satiry se odehrává v rakouských Čechách. Hlavní postavou je zároveň dobrý, ale i zlý prostě smýšlející král Lávka. Lávra je vládcem Irska a jako tajemství skrývá své dlouhé uši. Nechce, aby o nich někdo věděl, a tak když se jednou za rok nechává ostříhat ihned dá svého holiče popravit. Řada přijde i na mladého Kukulína, který má krále ostříhat. Za syna přijde prosit matka a slibuje králi, že Kukulín nic neřekne. Kukulín to králi odpřísáhl a stal se tak zároveň dvorním královským holičem. Tíživé tajemství už ale nemůže unést a pošeptá jej vrbě. Náhodou jde okolo ní basista Červíček a protože ztratil kolíček ze svého nástroje, vyřeže si z vrby nový. Když pak začne na basu hrát, celé království se dozví o tajemství svého panovníka. I přesto však měli lidé krále rádi. Král Lávra představuje politickou satiru na vídeňského panovníka Ferdinanda, zvaného „Dobrotivý“.
„Tyrolské elegie“ – toto dílo je Havlíčkovou reakcí na zatčení a převoz do tyrolského Brixenu v roce 1851. Za svou násilnou deportaci obžaloval absolutistický režim své země. Ve vstupní básni si stěžuje svůj osud měsíci, který ho po cestě provází a je tak jeho jediným společníkem. Ve druhém zpěvu líčí své noční zatčení, odchod od své rodiny a cestu do Brixenu. Ze své situace obžalovává rakouské „spící“ pány a celou absolutistickou monarchii, které dává za vinu svůj osud. Spisovatel v textu nešetří humorem, satirou i ironií.
