Eugen Gladstone O’Neill (1888-1953)

Americký dramatik, nositel Nobelovy ceny. Narodil se v New Yorku v rodině herce irského původu. Nedokončil vysokoškolská studia, žil bohémským životem, živil se příležitostně jako zlatokop, námořník, herec a reportér. Během léčby tuberkulózy v sanatoriích začal psát jednoaktovky. Ve dvacátých letech se jeho hry uplatnily na Broadwayi a od té doby se trvale věnoval dramatické tvorbě. Zemřel v Bostonu.
Jeho dramata silně ovlivněná expresionismem patří k zakladatelským dílům moderního světového divadla. K nejvýznamnějším ze 48 her patří:
Anna Christie (Chris Christoferson)
Milionový Marco
satira, pseudohistorická hra (kontrast s Orientem)
historické postavy mají rysy a mluvu současných lidí
Smutek sluší Elektře
Ach, ta léta bláznivá
Tak trochu básník
Měsíc pro smolaře
Cesta dlouhého dne do noci
SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE
Trojdílná tragédie z r. 1931 parafrázující Aischylovu Oresteiu.
Děj se odehrává po skončení války Severu proti Jihu. V prvním dílu – Návrat – se generál Ezra Mannon vrací z války domů. Jeho žena Kristina, která se zamilovala do námořního kapitána Branta, nemilovaného manžela otráví. Ezrova a Kristinina dcera Lavínie, která miluje otce a nenávidí matku, zločin odhalí.
V druhém dílu – Štvanice – obě ženy zápasí o Ezrova syna Orina, který se těžce zraněn a psychicky rozpolcený vrací z války. Lavínie podněcuje Orina, závislého na matce, k pomstě. Ten, když se ujistí, že Brant je matčiným milencem, kapitána zabije. Kristina poté spáchá sebevraždu.
V třetím dílu – Přízraky – se Orin s Lavínií vracejí z cest, na nichž se pokoušeli vymanit z rodových zločinů a vin. Lavínie dožene bratra k sebevraždě a sama se pohřbívá zaživa v domě mannonovských předků s přízraky mrtvých, aby čekala na smrt, která ukončí prokletí jejich rodiny.
O’Neillovo klíčové drama o nenávistných rodinných vztazích a antagonistickém sváru dvou pohlaví inspiroval vedle Oresteie i Strindbergův Tanec smrti. Novodobé pojetí tragična ve hře, vyplývající z neodolatelné síly instinktů, pudů a vášní, bylo nesporně ovlivněno Jungovým a Freudovým učením o psychoanalýze, jejich pojetí a oidipovského vztahu syna a matky, rivalského soupeření dcery a matky, osvobození dcery ze závislosti na matce a převzetí její role. Hra, na níž autor intenzivně pracoval v letech 1929 – 1931 (existuje 5 verzí, je i určitost reflexí na první světovou válku. Válka, která zasáhla do osudů hrdinů, se výrazně podílela na zničení jejich hodnotové orientace a kladného vztahu k životu.