Filosofické a literární směry 20. století
pragmatismus – USA, James a Dewey, vychází z instrumentalismu (pravda slouží jen jako nástroj k chování a jednání); pragma=čin, filosofie činného života, myšlení samo o sobě je nehodnotné, pouze jako prostředek jednání, např.i vynález jen tehdy,je-li užitečný v praxi,praktický;odpovídá stylu života,obchodu v USA(co nejvíce vydělat,vše,co k tomu vede,je správné) (Čapek – Krakatit,Masaryk)
unanimismus – Francie, existence „společné duše“, kolektivní vědomí, úloha jedince je podřízena kolektivu, idealistická představa (Whitman,Březina)
relativismus – neexistuje absolutní pravda,musela by být od všeho oproštěna,což nelze; nazírání v souvislostech, z mnoha úhlů (Čapek – Hordubal,Povětroň,…)
marxismus-leninismus – třídní boj, založen na nenávisti
humanismus
socialistický realismus
existencialismus
moderní směry se uplatňovaly především v poezii – rychleji a lépe reaguje než próza
futurismus – ovlivnil další umělec.směry (civilismus-S.K.Neumann,český poetismus,fr.surrealismus)
vznik v Itálii ,obrácen k budoucnosti
– zavrhnul tradice, trad.rytmy,prostředky,ohledy na psychologii (postav,jednání)
– v duchu doby – technický rozvoj,velkoměst.civilizace,zrychlení život.stylu,pokrok ve výrobě
– propagoval rychlost, pohyb, dynamik,svět techniky
– odpor k jakékoliv harmonii, konvencím, odmítá realismus i romantismus
