François Rabelais (1495 – 1553) [fransoa rable:]

• žil ctnostně, původně mnich, toužil se dostat z kláštera a proto se stal lékařem
• věnoval se také archeologii, starým jazykům, filosofii, anatomii, botanice
• satirik, humanista (prozaik)

– satirický román (epopej) Gargantua a Pantagruel

• pětidílný; vypráví o dvou obrech – otci a synovi (groteskní nadsázka); je to satira na soudobý život, zejména na středověké církevní myšlení
• autor vyjadřuje své ideály, oslavuje život ve všech jeho projevech (i tělesných). 17 913 krav mělo živit malého obra, dodávat mu mléko. Gargantua odříkává zpaměti různé pasáže ze spisů, ničem nerozumí, ale hlavně, že něco říká. Pantagruel potom představuje renesanci Stojí zde proti sobě církev (učení se pasáží z Bible zpaměti) a renesanční věda (smysl života)

Španělská renesance
Miguel de Cervantes Saavedra (1547 – 1616)

• pocházel z rodiny zchudlého šlechtice
• v mládí byl těžce zmrzačen (přišel o levou nohu v boji proti Turkům)
• prožil pět let v Alžírsku v zajetí Turků
• jeho manželství ztroskotalo a žil v bídě
• básník, dramatik, prozaik (novely i romány)
• rozsáhlý román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
• hrdinou je chudý vesnický zeman, vášnivý čtenář dobrodružných románů
• nekriticky obdivuje neskutečný a ideální svět těchto děl a jejich postav. Jeho životním cílem je obnovit ctnosti a slávu potulných rytířů. Vyzbrojil se kopím, štítem a helmicí, svého starého koně pokřtil vznešeným jménem Rosinante, zvolil si paní svého srdce (děvče ze sousední vesnice), dal jí jméno princezny Dulcinea a vydal se na cesty. Život a prostředí kolem mu slouží jako vybájená kulisa. Jedná podle svých představ, všude vyvolává zmatky. Jeho sluha Sancho Panza je naopak přízemní venkovan, jedlík, má smysl pro realitu a dobré živobytí. Typickou příhodou je boj s větrnými mlýny
• rytíř Don Quijote bývá nazýván rytířem smutné postavy.