generace Dobrovského
Josef Dobrovský (1753 – 1829)
- kněz, vychovatel, vědec; zakladatel slavistiky
- narodil se v Ďarmotech u Rábu, studoval gymnázium, pak studoval bohosloví, působil jako vychovatel v šlechtických rodinách např. u Nosticů, později byl soukromým učencem
- podnikl několik studijních cest – Švédsko, Rusko
- byl osvícencem, racionalistou, jeho životním krédem bylo: „Požaduji svědectví, spolehlivá svědectví, nikoli možnosti, důkazy, nikoli deklamace.“
- vytvořil základní podmínky pro další rozvoj češtiny
- Zevrubná mluvnice jazyka českého (Ausführliches Lehrgebäude der böhmischen Sprache)
- první vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible; znamenala ustálení spisovné češtiny, vzcházel i z živého jazyka (středočeské nářečí)
- navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (tato norma platí dodnes)
- Dějiny české řeči a literatury (Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur)
- německy; dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury; přísně kritický vztah k faktům; kladně hodnotí Husa, Komenského a období husitství, vyzdvihuje Veleslavínskou dobu
- Základy jazyka staroslověnského (Institutioes linguae slavicae dialcti veteris)
- latinsky; první vědecká mluvnice staroslověnštiny (skladba, tvarosloví), dějiny staroslověnštiny, popis písem (hlaholice, cyrilice), popis nejstarších staroslověnských památek
- Slovanské jazyky rozdělil na západní, východní a jižní, staroslověnštinu správně zařadil k jižním (slovenštinu považoval za nářečí češtiny – zbrzdil vznik spis. slovenštiny – Šafařík a Kollár píší česky)
- Německo-český slovník – vypracoval dle staročeských památek a snaží se postihnout původ (etymologii) slov
- zakladatel slavistiky
- dále vydal sborníky Slovan a Slovanka
- položil také základy českého básnictví
- vypracoval zásady správné české prozódie (rytmus verše založený na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik)=> teoretická základna pro český verš 19. stol.
- Dobrovský psal něm. a lat. (nevěřil ve vzkříšení češtiny), ale cítil česky
- položil základy obrozeneckého hnutí, základy novočeského spis. jazyka, ustálení jazykové normy, základy české moderní vědy (kritičnost)
- odmítl pravost rukopisů, dokázal, že zlomek evangelia sv. Marka, uchovávaný v Praze, není originál, ale pozdější opis