imaginativní podoba české prózy – Vladislav Vančura (1891 – 1942)

– lékař, aktivně se zapojil do protifašistického odboje, levicově orientovaný, ale vystupuje ze strany po bolševizaci 1929, za stanného práva byl při heidrichiádě zatčen, po mučení a neúspěšných výsleších byl 1.6.1942 zastřelen v Kobylisích – zahájení útoku na českou inteligenci, Pekař Jan Marhoul – má určité ideály, ale ve světe, kde žije, je nemůže naplnit a sám na to doplácí, Rozmarné léto (1926) – poetistická humoristická knížečka, maloměsto během jednoho léta, atmosféra pohody, plavčík Antonín Důra, jediné vzrušení – do městečka přijíždí kouzelník Arnošt a jeho pomocnice Anna, Markéta Lazarová – prozaicky romantický příběh, odehrává se v hluboké minulosti, klan Kozlíka (Roháček) – syn Mikuláš × klan Lazara (Obořiště) – dcera Markéta, Pole orná a válečná, historické dílo – Obrazy z dějin národa českého (pohnutkou bylo ohrožení země fašismem, chce povzbudit národní cítění, zdůraznit slavnou minulost, stačil napsat 2 díly), pro děti: Kubula a Kuba Kubikula, drama – Alchymista, díla mají pomalý spád, lyrizuje je
próza levicově orientovaných autorů – vliv VŘSR, marxistické filozofie (vývoj je boj protikladů – násilné převzetí moci, hlásá po sociální rovnosti), 1921 založení KSČ – Olbracht, Majerová, Pujmanová, Vančura, Neumann – líbilo se jim soc.cítění, ne ten třídní boj, dost spisovatelů jezdilo do Ruska, 1929 bolševizace, řada z nich vystupuje pod vlivem toho, co tam viděli, ve 30.letech se objevuje pojem socialistický realismus – idea proletářské revoluce, hl.hrdina chápe vývoj materialisticky, Ivan Olbracht (1882 – 1952) – syn Antala Staška, věnoval se žurnalistice, politická angažovanost v KSČ – byl vězněn, ve 30.letech často pobýval na Podkarpatské Ukrajině, po 2.svět.válce – vysoké stranické funkce, výborný vypravěč, osudy jedinců, kteří řeší své postavení ve větší komunitě, vynikající psychologie postav, Žalář nejtemnější – psych.román, nedůvěra a sobectví, Anna proletářka – přerod venkovské dívky v uvědomělou proletářku, chodí na schůze, dojde ke generální stávce v Kolbence: „Schovejte se, budeme do vás střílet.“, Anna: „My do vás také.“, Golet v údolí – chudoba a zaostalost Zakarpatské Rusi, 3.díl – O smutných očích Hany Karadžicové; Hory a staletí – reportáže, důvěrná znalost prostředí, žijí na úrovni 11.st., Nikola Šuhaj loupežník – baladická próza, 2 roviny – epické jádro – reálné (Nikola) a lyrické jádro – mýtus, Biblické příběhy; Marie Majerová – původně anarchistka,ale pak se s ním rozešla, řada hrdinek ženy – Robinsonka, zneužila svého postavení ve straně – selektovala knihy, Siréna – o industrializaci Kladenska, Havířská balada – navazuje na Sirénu, villonská (3 části a poslání), motiv svět.války, chudoby, vyjádřen optimismus s novým řádem, Marie Pujmanová – románová trilogie Lidé na křižovatce – inspirace v Baťových závodech (Baťa – Kazmar – vykořisťovatel), Hra s ohněm – požár Říšského sněmu, idea vlastenectví, Život proti smrti – osvobození Rudou armádou – celá trilogie o rodině Gamzy
psychologická próza – soustřeďuje se na vykreslení duševního života, zobrazuje niterné reakce postav, detailní předkládání nálad a prožitků, Freud – psychoanalýza, v centru zájmu – pudové stránky člověka, patologické jevy, ovlivněna Joycem, Kafkou, Proustem..Jarmila Glazarová – v 1.svět.válce přišla o rodiče, po válce se věnuje publicistice, byla 2 roky v Moskvě jako vyslanec, 2 romány – Vlčí jáma – ztvárnění svého osudu , Advent – balada v próze, retrospektiva, jazyk – spisovná čeština, postavy mluví lašským nářečím (Beskydy), Anna Marie Tilschová, Božena Benešová – psychologicky propracované postavy žen, Václav Řezáč – Rozhraní (po 2.svět.válce se ocitá na levé straně – Nástup a Bitva – hrozné romány), Jaroslav Havlíček – degenerovaní jedinci, Petrolejové lampy, Helimadoe, Neviditelný, Egon Hostovský – pocity odcizení lidí, kteří se snaží nalézt svou identitu, schizofrenní rozpolcení, dvakrát emigroval, Případ profesora Körnera, Žhář