Ivan Blatný (1919 – 1990)
básník, po určitý čas byl předním představitelem Skupiny „42“. Své první verše psal již na brněnském gymnáziu. Jeho pěstounkou se stala babička, která jej brávala do Náměště nad Oslavou, to se velice odrazilo v jeho poezii. V březnu 1948 odešel do Británie, od poloviny 50. Let byl v Británii hospitalizován v psychiatrické léčebně. Čistou náhodou tam uměla jedna z ošetřovatelek česky a tak verše které ostatní ošetřovatelé a lékaři vyhazovali, začala schovával a posílat do torontského nakladatelství Sixty – Eight Publishers.
Dílo:
„Hledání přítomného času“ – sbírka obsahuje básně reagující na konec války, básně meditativní.
„Paní Jitřenka“
„Pomocná škola Bixley“, „Stará bydliště“ – básnické sbírky z pobytu v anglické léčebně sestavil Antonín Brousek, pro tyto verše jsou příznačné překotné asociace, přechody z češtiny do různých jazyků, citáty a narážky.
„Tento večer“ – básnická sbírka v duchu poetiky Skupiny 42, najdeme v ní faktické údaje, útržky běžných hovorů i úlomky snů, vše v syrové změti („Říkám, že každý okamžik je hoden básně!“)
SKUPINA KOLEM ČASOPISU „KVĚTEN“
Miroslav Florian
50. – 60. Léta, básník, redaktor.
Dílo:
„Cestou k slunci“ – optimistická sbírka
„Iniciály“ – sbírka, poezie všedního dne
„Záznam o potopě“ – sbírka, metoda pásma volného verše
„Tichá pošta“ – sbírka, úsilí o lidskou kontinuitu
