Jan Blahoslav
byl ze zámožné měšťanské rodiny a vzdělání získal na protestantských univerzitách v zahraničí. R.1557 zvolen biskupem Jednoty bratrské a o rok později jejím písařem-tajemníkem. Filipika proti misomusům – útočná řeč proti nepřátelům vyššího vzdělání (Janu Augustovi) Gramatika česká – vzniklo dlouhodobým studiem čes. jazyka. Hlavní pozornost věnoval české slovní zásobě, frazeologii a větné vazbě. Věnoval se rovněž tvorbě duchovních písní a hudbě. Podílel se na vzniku českobratrského kancionálu, vyšel nejprve v Polsku Šamotulský kancionál později v moravských Ivančicích pod názvem Písně duchovní evanjelistské. Musica o hudbě a o sborovém zpěvu pro neškolené zpěváky Přeložil Nový zákon – po jeho smrti na něm pracoval kolektiv bratrských učenců, výsledkem bylo 6-tisvazkové monumentální dílo Bible kralická tato kniha uzákonila jazykovou normu a stala se dlouho vzorem pro spisovnou češtinu
Daniel Adam z Veleslavína
Univerzitní profesor, později tiskař a majitel nakladatelství Melantrich. Pocházel z měšťanské rodiny, vystudoval pražskou univerzitu a pak zde přednášel historii. Překládal a organizoval liter. práce. Vydal více jak 30 spisů, vydávané spisy jazykově upravoval a tak přispíval ke zvýšení jazykové kultury a upevnění jazykové normy. Proto se toto období nazývá veleslavinské. Kalendář historický – ve stručném přehledu zachytil podle výročí světové dějiny.
Mikuláš Dačický z Heslova
psal poezii, milostnou a vlasteneckou shrnul jí ve sbírce Prostopravda významné jsou také jeho prózy psané Paměti– zajímavě v nich vylíčil události kolem Bílé hory. Zůstal věrný svému náboženskému přesvědčení i po Bílé hoře a pře perzekucí (útlak) ho zachránil vysoký věk a později smrt.
Na psaní humanistické liter. se podíleli i slovenští autoři, do Čech přicházely kvůli studiím. Jan Jesenius – profesor a rektor pražské univerzity. Vynikl v lékařství a filozofii. V lékařství se věnoval hlavně anatomii a v r. 1600 provedl 1. veřejnou pitvu v Praze. Vavřinec Benedikt z Nudožer