JIŘÍ MUCHA (1915 – 1991)

syn malíře a grafika Alfonse Muchy, za války důstojníkem letectva v západním odboji a válečným zpravodajem BBC, po válce vězněn → válečná témata
v díle autobiografická zkušenost – román Most (1946), knihy reportáží Oheň proti ohni (1947) a román Spálená setba (1948), v nichž zobrazil zážitky vojáků na západní frontě a jejich pocity po návratu domů
psychologický román Pravděpodobná tvář (1963) – sleduje nespravedlivé šikanování novináře
Studené slunce (1968) – deníková próza, kde zachytil svou vězeňskou zkušenost
z 80.let např. próza Podivné lásky – román v dopisech o vztahu B. Martinů k dirigentce Vítězslavě Kaprálové
LADISLAV GROSMAN (1921 – 1981)
Humanistická próza Obchod na korze (1964) – vynikající psychologická studie člověka, jenž je svědkem tragického osudu Židů ve slovenském městečku roku 1942. Místní funkcionář Hlinkovy strany věnuje svému chudému švagrovi, truhláři Tonovi Brtkovi, arizační dekret na židovský obchod staré vdovy Lautmanové. Dobrácký Tono není schopen vysvětlit nechápající ženě skutečný stav věcí či jí zachránit před odsunem do vyhlazovacího tábora. Narůstající výčitky svědomí nakonec Tono neunese.
filmová adaptace – Obchod na korze (1964, J. Kadár a E. Klos) – vynikající přepis, získal roku 1966 Oscara
4. nejvýraznější kritické hodnocení skutečného stavu tehdejší společnosti
LUDVÍK VACULÍK (1926)
vychovatel, spisovatel, novinář, redaktor, zakladatel samizdatové edice Petlice (1972)
nebojí se přímo říct, co cítí a co si myslí, ostré vyjadřování někdy posouvá jeho texty do polohy nepříjemné i dnes oficiálním místům, ale není v nich faleš a především, nejsou hloupé
svým projevem na Sjezdu spisovatelů roku 1967 a především autorství textu Dva tisíce slov (červen 1968) si získal značnou popularitu
odmítnutí dominantní komunistické strany a výzva k samostatné aktivitě bez jakékoliv vedoucí úlohy měly za následek 20letý zákaz psaní
projevil se také hlavně v 70., 80 i 90. letech
Rušný dům (1963) – román z prostředí učňovského internátu
Sekyra (1966) – román, který je považován s Kunderovým Žertem za nejvýraznější kritické hodnocení skutečného stavu tehdejší společnosti. Český novinář vzpomíná na mládí svého otce, nemajetného komunistického tesaře, který svými idealistickými sny naráží na realitu. Kniha o ztrátě ideálů, o deziluzi.