Křest svatého Vladimíra
básnické dílo, které bezprostředně souvisí s Havlíčkovým pobytem v Rusku zachycuje historickou událost z 10. století, kdy Rus byla za vlády Vladimíra pokřtěna a Vladimír byl později prohlášen za svatého. Vladimír žádá pohanského boha Peruna, aby pro něj vykonával různé služby, ale ten samozřejmě nesouhlasí a pošle Vladimíra do prdele (doslova). Ten je znechucen a hledá někoho, kdo by Peruna nahradil. Spor končí Perunovou popravou, lid omítá platit daně, odmítají poslouchat, nebudou-li mít svého boha. Ukáže se, že státní absolutismus je bez podpory církve nemožný. motivy: Havlíček naznačuje, že stejný stav, jako popsal v této knize, je i v přítomnosti. Kritizuje otevřeně církev a státní vládu, zaobírá se osudem žurnalisty, který psal pravdu. Pověst z dávné minulosti se aktualizuje, v kritickou nadsázku na poměry absolutistického státu a církve. společné znaky těchto tří satir: výraz odporu proti jakémukoli násilí a útlaku, kolektivní historická a politická zkušenost národa.
překladatel: Gogolovy Mrtvé duše