Kritický realismus a naturalismus v české literatuře

gafeCharakteristika doby: – v pol. 80. a 90. letech 19 stol. začala se měnit celková atmosféra společnosti, začala se soc. členit a rozrůzňovat – v politice a kultuře dochází ke sporům mezi představiteli národní ideologie, měli falešné iluze o minulosti, přítomnosti i budoucnosti – mezi představiteli neiluzivního postoje k situaci českého národa, byla pro ně charak. kritičnost, opírající se o ověřitelné poznatky a argumenty – jejich postoj byl nazván realismem, který zahrnoval realismus politický, vědecký,umělecký
S osamostatněním české univerzity r. 1882 (univerzita byla rozdělena na část německou a českou) souvisel vědecký realismus. V letech 1884-93 vycházel vědecký časopis Atheneum, redigovaný T.G. Masarykem, usiloval o svobodu vědeckého bádání. Zde taky začaly boje o rukopisy, padělky z počátku 19. stol. Tyto boje zahájil jazykovědec Jan Gebauer článkem Potřeba dalších zkoušek RKZ (rukopis králevodvorský a zelenohorský) r.1886. Dále se na tom podíleli: T.G. Masaryk -filozof a sociolog, Jaroslav Goll – historik, Jaroslav Vlček – lit.historik, Otakar Hostinský-estetik.
Časopis Athenueum a univerzita podmiňovaly další rozvoj české vědy také tím, že požadovali vydávání českého naučného slovníku. Pozitivním výsledkem byl Ottův slovník naučný (vydávaný 1888-1909), dosud nejrozsáhlejším českým encykl. slovníkem, čítajícím 27 svazků a 1 svazek dodatků. Do rozvoje české vědy, kultury a politiky výrazně zasáhl časopis Čas,vydávaný od r. 1886 spisovatelem Janem Herbenem. Nemalý význam pro rozvoj vědy mělo i založení České akademie věd r. 1890.
Z žánrů se začali více uplatňovat próza a drama. Náměty byli čerpány hlavně z národní historie a soudobého venkovského prostředí. Spisovatelé museli znát historické prameny a snažit se každý po svém pochopit souvislosti mezi přítomností a budoucností.