Kritický realismus v české venkovské próze
Jako v historické próze i zde byl kladen důraz na odborné studium života na venkově. Vztah mezi městem a venkovem viděli složitěji. Ve vesnici nespatřovali ideální prostředí, ale protiklad proti mravně zkaženému městu. V jejích dílech je patrné, že mravní hodnota venkova je vyšší. Tato idealizace se projevila v dílech K.V.Raise a J.Holečka, jiní se snažili nedostatky na vesnici řešit návratem ke křesťanství J. Holeček a J.Herben.
Karel Václav RAIS (1869-1925)
– učitel ve východních Čechách, později v Praze – ve svých románech a povídkách zobrazil rodné PODKRKONOŠÍ a oblast ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINY – pracoval kronikářskou metodou a své příběhy založil na popisech
Otázky výměnkářů, vztah rodičů a dětí a touhu po majetku zobrazil v několika povídkových knihách např. Výminkáři, Horské kořeny, Rodiče a děti Mezi jeho nekritičtější díla patří romány: Paničkou, Na lepším, O ztraceném ševci – dvoudílný román
Kálibův zločin – má blízko k naturalismu, ovlivněno Dostojevským – hl. hrdinou je starý mládenec Vojta Káliba, dědic prosperujícího hospodářství – smrt matky ho donutí aby se oženil – dobrácký Vojta netušil, že Karla, kterou si vzal ho nemiluje a má známost s Rachotou, který odešel na vojnu – tchýně Boučková, která se za novomanžely nastěhovala dělá Vojtovi peklo – svou dceru proti němu neustále popichuje, takže Vojta na svou ženu sáhl – ta ho zažalovala, musel si odpykat trest za ublížení na zdraví – z vězení se vrací o den dříve, po příchodu domů zjišťuje, žena podvádí s milencem Rachotou a že dítě není jeho – probudí se v něm vlna nenávisti a Karlu zabije, v těžkém pohnutí mysli padá do bezvědomí a umírá
K idylickým románům patří: Pantáta Bezoušek, Zapadlí vlastenci, Západ
Zapadlí vlastenci – zobrazuje národněobrozenecké snahy českých učitelů a kněží – kteří v zapadlých vesničkách šířili národní uvědomění a kulturu – mládenec Karel Čermák nastupuje na učitelské místo v podkrkonošské obci Pozdětín – je zde srdečně přijat a společně s učitelem Čížákem a farářem Stehlíkem se stává duší kulturního života obce – nakonec získává ruku farářovy neteře Albíny
Západ – nejsmutnější román v české lit., na ČM vysočině, 50 letý farář Kalousek v 90 letech má odejít, chce zemřít, a zemře dřív než ho vystěhují