Marie Pujmanová (1893 – 1958)

dívčím jménem Hennerová, pocházela z Prahy. Po prvním sňatku se jmenovala Zátková. Pujmanová psala sociálně laděné prózy, ale působila také jako publicistka. Přispívala svými články do Tribuny a Noviny.
Dílo:
„Pacientka doktora Hegla“ – povídka. Proti maloměstské morálce, za práva svobodné matky.
„Lidé na křižovatce“, „Hra s ohněm“, „Život proti smrti“ – románová trilogie. První díl „Lidé na křižovatce“. Autorka srovnává svět levicové inteligence s proletariátem. Ve středu dění stojí osudy rodin Gamzových a Urbanových. Gamzovi a Urbanovi spolu žili v jednom domě. Levicový advokát, bojovník za práva dělnické třídy Gamza měl v domě svou kancelář. Starý otec Urban v domě pracoval jako správce. Gamza měl ženu Nellu, dceru Helenu a syna Stanislava. Anna Urbanová žila v domě u svého otce s dcerou Růženou a jejím bratrem Ondřejem. Chlapci se již od mládí přátelili, ale Helena s Růženou se rády neměly. Zůstalo to tak po celý život. Helena se Stanislavem absolvovali gymnázium, Helena pak začala studovat medicínu. Růžena se vyučila kadeřnicí, později pracovala v pánské manikúře. Ondřej odešel do Úlů, kde byla největší textilní továrna v celé republice. Ondřej v ní pracoval. Helena s Růženou se staly sokyněmi i v lásce. Obě milovaly mladého Karla Vytloukala. Helena svou lásku odstonala a Růžena se pak zaměřila na staršího advokáta Häuslera. Vzala si ho za muže. Helena pro své přesvědčení odjíždí do Ruska, kam pak jede i Ondřej, protože u Kazmara dostal výpověď a nikde nemohl najít práci. Jako turistka tam odchází za dcerou i Nella Gamzová. Konec prvního dílu je otevřený. Druhý díl „Hra s ohněm“. Gamzovi prodali dům a odstěhovali se do Prahy. Helenka pracovala v nemocnici jako zdravotní sestra, Standa se živil novinářstvím. Jednou napsal kritiku o herečce Vlastě Tiché, seznámil se s ní a vznikl mezi nimi citový vztah. Nakonec však vinou Vlasty ztroskotal. Helenka se provdala za Antonína Skřivánka, kterého poznala v nemocnici. Příběh rodiny Gamzů zachycuje události od roku 1933 do okupace Československa v roce 1939. Proto se v románu odrazily i tyto politické události. Advokát Gamza odjel do Berlína, kde byli pro zapálení Sněmu obžalováni čtyři lidé. Po soudu se vrátil zpět domů. Závěr zachycuje příchod německých vojáků do Prahy. Třetí díl „Život proti smrti“ zachycuje život rodiny v době okupace. Gestapo zatýká každého, kdo jim nevyhovoval, a mnoho lidí skončilo v koncentračním táboře. Advokát Gamza byl zatčen pro účast na lipském procesu, kde hájil Dimitrova. Řízení bylo pozastaveno, ale Gamzu odvezli do koncentračního tábora Orenberg. Zde zemřel proto že hájil Dimitrova a komunistickou stranu. Gamzův zeť Antonín měl oficiálně odjet do Ameriky, ale zůstal v Praze a účastnil se pod krycím jménem ilegálních aktivit v komunistické straně. Jeho žena Helenka zemřela ve věznici na Pankráci. Usvědčili ji, že léčila ilegální pracovníky, pomáhala propašovat materiály pro politické vězně atd. Z rodiny Gamzů přežila matka Nella, syn Helenky a Antonína Míťa. Stanislav se prostřednictvím Andy Pechové zapojil do ilegálního odboje. Pujmanová v románu zachytila události naší země až do osvobození roku 1945. Zobrazila vypálení Lidic, Heydrichovu smrt, vítězství u Stalingradu ad.
„Předtucha“ – román, střetnutí zájmů dětí a rodičů, odraz atmosféry nacistické okupace.
„Sestra Alena“ – novela z lékařského prostředí.