MILAN KUNDERA (1929)

dokončil Filmovou fakultu AMU, ale 1970 ztratil zaměstnání a stal se hostujícím profesorem na francouzské univerzitě v Rennes
1979 byl zbaven státního občanství, francouzské získal 1981; dnes žije v Paříži
dnes je již automaticky řazen k postmodernistickým autorům
prvotina v próze:10 povídek ve třech sešitech Směšných lásek (Směšné lásky, 1963, Druhý sešit směšných lásek, 1965 a Třetí sešit směšných lásek, 1969) – povídky na téma odlidštěnosti lidských vztahů; vždy je překročena hranice, kdy se pouhý žert mění v tragikomický či dokonce tragický závěr; Kunderovi jsou vlastní sarkasmus, humor, ironie a erotika; př. povídka Falešný autostop = obrovský čtenářský úspěch, filmové adaptace
snesla se na něj vlna obvinění z antifeminismu, z pohrdání a manipulace ženou
Prvním románem byl Žert (1967). Na začátku je nevinný vtip studenta Ludvíka Jahna, který pošle dívce Markétě, idealistické svazačce, pohlednici s provokativním textem: „Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!“ Dívka však pohled předá fakultní svazácké organizaci a Jahn je nakonec vyloučen ze studií. Jahn skončí jako tzv. pétépák, hroutí se mu i osobní život. Po letech přijíždí zpět na slavnost Jízdy králů. Připraví si složitý plán, jehož cílem je svést manželku hlavního strůjce jeho vyloučení ze školy, bývalého svazáka Zemánka. Hra se však opět obrací proti strůjci – Jahn sice Zemánkovu manželku svede, ta ale již se svým manželem intimně nežije, a tak svedením Heleny Zemánkovi vlastně poslouží. Navíc ze Zemánka již není stalinista, ale liberální komunista, který obhajuje stejné názory jako Jahn. Kniha Žert není jen dokumentem doby, je především lidským dramatem 50. let.