Obrazy z života venkovského
vyšla v r. 1855 (po smrti synka Hynka) hlavním zdrojem byly vzpomínky na vlastní dětství, není to dílo životopisné cílem bylo ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka Vlastním tématem knihy je postoj babičky k lidem, její jednání a názory. Děj se odehrává v ratibořickém údolí, kde idylický život rodiny Proškovy kontrastuje se životem pánské společnosti na zámku.Osnovu povídky tvoří 2 pásma 1. život na Starém Bělidle, příjezd babičky, popis všedního dne, objevují se další postavy:mlynář, myslivec, kněžna s chovankou Hortenzií, bláznivá Viktorka. 2. popis dění během 1 roku, vylíčení života venkovanů v tomto období-práce,zvyky. Němcová se svým vylíčením v Babičce vzdálila skutečnosti, záměrem bylo zmírňovat protiklady vzájemnou láskou a pochopením.
Společný jmenovatel všech povídek byla snaha zobrazit kladného člověka
Baruška, Divá Bára, Dobrý člověk,Pan učitel
Chýže pod horami– snaží se symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost
Divá Bára – hl.hrdinkou odvážná dívka, která překoná strach a pověry,aby pomohla přítelkyni od nemilého nápadníka. Od jiných se odlišuje, vesničané jí nenavídí a zavřou jí do márnice, která nešťastnou náhodou začne hořet, zachrání jí myslivec, který jí už dávno miluje.
Psala rozsáhlejší sociálně laděné povídky
Pohorská vesnice Vyjádřena harmonizace vztahů mezi lidem a šlechtou vyjádřenou bratrskou láskou hraběte Hanuše Březenského k drotárovi nejvyšší míra idealizace
V zámku a v podzámčí /1856/ Odhaluje hluboké rozpory mezi poddanými a panstvem a vybízí k sociálním reformám Postava ideálního šlechtice zde chybí. Líčí zde rozmařilost městských zbohatlíků, kteří si kupují šlechtické tituly– p. Skočdopolová je hraběnkou ze Springenfeldu a její pes Žolínek se má mnohem lépe než někteří poddaní např. vdova Karásková umírá na choleru, její syn Vojtěch zachrání Žolínka před vzteklým psem a dostává ponižující službu u hraběnky. Když hraběnka onemocní na choleru, stává se lidumilkou-posílá Vojtěcha na studia a financuje výstavbu nemocnice.
