Oldřich Mikulášek (1910 – 1985)

básník, v 70. letech nemohl vydávat svou tvorbu, vycházela samizdatem v Petlici a odtud se dostávala do světa. Oficiálně směl svá díla vydávat až od roku 1981.
Dílo:
„Agogh“ – sbírka, která je vyvrcholením jeho tvorby, je plná dramatického napětí. Vznikla na přelomu 60. A 70. Let, naši čtenáři ji znali pouze ze samizdatu (1980 vyšla v zahraničí, 1989 u nás), opět se zde objevují protiklady, erotika, umírání, barvy červená a bílá, ale i poznámky k vlastní osobě, kritika současné civilizace.
Jan Skácel (1922 – 1989)
pocházel z učitelské rodiny. Během války byl totálně nasazen v Rakousku, odklízel trosky, pohřbíval válečné oběti, pracoval v továrně. Od roku 1948 pracoval jako redaktor kulturní rubriky brněnského komunistického deníku „Rovnost“. Od roku 1953 pracoval jako redaktor literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně. V letech 1963 – 1968 působil jako šéfredaktor měsíčníku „Host do domu“. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a posléze mu bylo zakázáno publikovat. V 50. A 60. Letech publikoval, pak „byl odmlčen“ a mohl publikovat až od roku 1981. Mezitím jeho sbírky vycházely v samizdatu a cizině.
Dílo:
„Chyba broskví“ – sbírka, vydána v Torontu
„Oříšky pro černého papouška“ – sbírka
Karel Šiktanc (1928 – ….)
básník, absolvent pedagogické fakulty v Praze. Pracoval v nakladatelství Mladá fronta a v rozhlase. V prvních sbírkách je ovlivněn komunistickou ideologií. V době normalizace nesměl publikovat.
Dílo:
„Český orloj“ – dvanáctidílná symbolická básnická sbírka (soubor „kalendářových“ básní na měsíce od ledna do prosince), usazení do přírodního, historického i mytického času, dialog mezi otcem a synem, autobiografické rysy.
„Písničkáři“ – protestní písně (obžaloba a výsměch brutální totalitní moci omezující člověka).