Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861)
- Slovák, psal česky, studoval v Praze a stal se prof. KU, evangelík
- všestranný vědec a historik, archeolog, jazykovědec, etnograf (národopisec, tradice, folklór)
- spolupracovník Palackého, slavista
- Slovanské starožitnosti – vylíčení dějin slovanských národů do doby, kdy se Slované rozpadli do jednotlivých národů. Dokázal, že Slované jsou vedle Řeků, Římanů a Germánů spolutvůrci evropské kultury a tím vyvrátil podceňující teorii Němců
- Dějiny slovanských literatur – psáno něm.
- Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích – Slovany chápe jako jeden národ a slovanské jazyka jako nářečí spol. slovanského jazyka
- Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – společně s Palackým, obhajuje časomíru X přízvučné poezii Dobrovského
František Ladislav Čelakovský (1799- 1852)
- narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
- studoval filosofii v Praze a potom v Českých Budějovicích, pro četbu Husovy Postily byl vyloučen ze studia
- stal se redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
- ohlas = umělecké dílo, které vzniklo na základě jiného díla
- původně chtěl napsat ohlasy všech slovanských národů, ale napsal jen Ohlasy písní ruských a Ohlasy písní českých.
Ohlasy písní ruských – inspiroval se ruskými bylinami (od slova bylo, bylina = rozsáhlý epický zpěv, jehož hrdiny jsou lidoví bohatýři bojující s nepřáteli vlasti)
- nejznámější: Bohatýr Muromec – letí tři jestřábi, kteří zabijí jednoho sokola. Mládenec seje a na koních přijedou tři Tataři a zbijí ho. V tu chvíli se objeví bohatý Muromec. Prvního Tatara skolí střelou kalenu, druhého rozpůlí ocelovým mečem a třetímu, který se dal na útěk jeho kůň roztříští lebku. Poté se vrací k mládenci, vezme ho na koně a odjíždí s ním
- Čurila Plenkovič, Ilja Volžanin (toho si vymyslel), zvířecí epos Veliký ptačí trh – svolává ho modřinka. Každý přiváží zboží, které mu odpovídá. Sova nejvíce skupuje.
- politické básně: Rusové na Dunaji (pochod ruských vojsk X Turkům)
- Velká panychida (požár Moskvy v době napoleonské války, panychida = smuteční slavnost za mrtvé
- Čelakovský zde používá stálé přívlastky (kalená střela), shodné přívlastky za podst. jm. (lesy za hustými, horami vysokými), „a“ ve významu „ale“ (on neukvapen jel, a jen pojížděl), vyjadřuje neurčitý předmět (oni sokola obletovali), časté přechodníky (jsou oni sokola k zemi strhli, strhnuvše tak do smrti bili), ruská slova (sobaky).
