Předchůdci moderní prózy 20. století
- 1. světová válka otřásla vnitřní jistotou člověka
- období zápasu protikladných sil, střetání různých sociální, kulturních a filozofických systémů
- literatura neposkytuje ucelený obraz života
Rysy: 1. zobrazuje výseky životní zkušeností 2. v moderní próze ubývá dějovosti, subjektivnější, používá se forma ich. 3. časová posloupnost je druhořadá 4. využívá absurdní prvky 5. moderní próza využívá často tzv. podtextu – zamlčuje, nechává čtenáře domýšlet a hodnotit 6. experimentuje s jazykem
Marcel PROUST (1871-1922) /Prust/
- narodil se v rodině bohatého lékaře, později mu to umožnilo věnovat se jen literatuře
- od mládí byl introvert, uzavíral se do světa vlastních snů a ideálů, knih, hudby, lpěl na své matce
- se skupinou přátel založil literární reví eL Banket
- přispíval do literárních časopisů
- byl přijímán v předních aristokratických salónech jako vytříbený estét
- po smrti rodičů, a zhoršení zdravotního stavu se stáhl do soukromí na bulváru Haussman, kde pracoval
Opíral se o samostatně chápanou filozofii svého vrstevníka Anriho Bergsona – zdůraznění významu intuice-vcítění, proti rozumovému výkladu poznatků.
& Hledání ztraceného času – 7dílný cyklus románů
- nejúplnější popis lidské společnosti hned po Balzakově – Lidské komedii
- zfilmován pod názvem Swanova láska
- je vystavěn na 2 rovinách: subjektivně psychologie – autorovy představy, pocity a úvahy
společensky analytické – rozklad francouzsko-aristokratické společnosti
- využil uměl. prostředky: rozložení časové linie, volné spojování a prolínání časových rovin, vnitřní
monolog, složitá lyrizovaná věta
Uvědomoval si zánik všeho, co tvořilo jeho život, chtěl okamžiky, pocity, zážitky, které nenávratně odnesl čas, znovu obnovit v proudu vzpomínek,znovu uvědoměle prožít a zakotvit v uměleckém díle, a tak znovu najít ztracený čas. Umělecké dílo chápe jako antičas.