Pekař Jan Marhoul

– román 20.let, proletářská próza, baladicky zabarvený příběh zchudlého benešovského pekaře, dobráka, který soucítí s ostatními, rozdává všem co má – tragický konec (zničen sobectvím), přítomnost vypravěče : obžalovává svět, apeluje na čtenáře (patetické výzvy), jazyk : prolínání knižních výrazů, archaismů, lidových prvků, hovorová řeč, řečnické otázky vypravěče-narušena dějová linie Markéta Lazarová – baladický román 30.let, z doby loupeživého středověku, historie jako prostředek k zachycení plnohodnotných postav (renesanční typy – vše prožívají naplno), láska krásné a zbožné Markétky k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, smysl života), autor narušuje dějové linie různými komentáři-dává najevo, že čtenář čte vyprávěný příběh, který se mohl, ale nemusel stát, nutí k zamyšlení, využití kontrastů. Záměr : oslava krás života, protest proti měšťáctví Karel Čapek (1890 – 1938) – novinář (Národní listy, Lidové Noviny), tvůrce tzv. sloupku, překladatel, studium filozofie v Praze, zájem o filozofický pragmatismus (měřítko pravdy je v užitečnosti hodnotného díla, konaného s dobrým úmyslem) Hordubal – první část noetické trilogie, Hordubal je ze zakarpatské Ukrajiny a s trochou ušetřených peněz se vrací z Ameriky, dozvídá se o nevěrnosti své ženy, protože je citlivá povaha, prožívá krizi bolestně a smrtelně onemocní, posléze je zavražděn pravděpodobně milencem své manželky. Příběh podán ze tří pohledů: pohled Hordubala, způsob vyšetřování vraždy, jako soudní případ. Není jen jedna poznatelná pravda-relativismus

Jarmila Glazarová

Advent – baladický-tragický příběh svobodné matky Františky a jejího syna Metuda, žijí na statku, ponižující postavení , vztahy člověka v touze po majetku zbaleny lidskosti, střetnutí dobra a zla, oslava hluboké mateřské lásky (Beskydy), děj se odehrává během jedné noci, kdy Františka hledá ztraceného syna
T.Svatopluk – Mrtvá země Jaroslav Havlíček – Synáček Karel Nový – Chceme žít