Povídky a novely- Chudí lidé
(obraz bídy lidu – spor zaměstnavatele s dělníkem), Pouť českých umělců (těžký život umělců), Rozervanec (pravděpodobně o Máchovi); Dekret kutnohorský (hist. námět), Poslední Čech (tvrdě kritizováno Havlíčkem, protože hlavní post. je šlechtic) Rozina Ruthardová
dramata:
- Hry ze současného života na společenské téma:
Pražský flamendr (hejsek, chodí po hospodách, vše rozhází, láska ho naučí, jak se má chovat), Chudý kejklíř, Bankrotář, Paní Mariánka matka pluku, Paličova dcera (vztahy v malém městě, otec jedné dívky je ve vězení a celá vina padá na ni) Fidlovačka (1834)- fraška s písněmi. Pražské řemeslnické vrstvy (český živel), např. švec Kroutil a mlynářský pomocník Jeník „bojují“ proti poněmčené Praze (vdova Mastílková – brání lásce své neteře Lidunky a Jeníka); vrcholem je lidová slavnost praž. ševců (která se nazývá Fidlovačka), kde poprvé zazní píseň Kde domov můj v podání slepého houslisty Mareše – stala se r. 1918 českou hymnou, slova Tyl, hudba Fr. Škroup. Kritizuje maloměšťáky, kteří se stydí za svůj český původ a chtějí se podobat Němcům Poprvé uvedena v roce 1834 ve Stavovském divadle
- historické hry: jsou historické jen tématy, ale vyjadřují současné ideály
Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud – vzpoura havířů v Kutné Hoře koncem 15. stol; oslava pokrokového myšlení havířů. Opat, starší havíř (usiluje o dohodu s panstvem), Vít (mladší, radikálnější, bojovnější). Panstvo: Beneš z Veitmile, mincmistr – krutý, mstivý, sebevědomý. Havíři se vzbouří proti svým pánům, žádají zlepšení svých sociálních podmínek. Král odvolá německého správce (Beneš z Veitmile) a dosadí českého, který vše vyřeší Jan Hus – historická postava, ale vyslovuje požadavky a cíle národa v současnosti; setká se v Kostnici se Žižkou, který Husa podporuje a vyslovuje přesvědčení, že revoluce zvítězí a odstraní útlak prostého lidu. Nemá mnoho společného se skutečný J. Husem Žižka z Trocnova, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové.
