PROSTÉ MOTIVY (1883)

nepříliš rozsáhlá, má 4 části: JARO – nejveselejší básně, čistota lidského stěstí, radost z obyčejných věcí LÉTO – o raném dospělém věku, nebývá někdy pochopen, všechny ideály se nesplní PODZIM – proč byl takový, proč zůstal sám ZIMA – stařecké uzavření života, nejsmutnější – poslední citová zpověď básníka, symbolika sepjetí přír. rytmu s lidským životem, nachází něžný vztah k přírodě a venkovu
BALADY A ROMANCE (1883) – nejlepší sbírka, skladby historické – Karel IV. (dubový stůl, pijí víno) – vlastenecké básně – Balada o Polce Jen dál – kapitoly z dějin českého národa – biblické téma – Svatba kání v Galilejsku – vodu promění ve víno – vyšla po smrti Jana Nerudy – je v ní zdánlivě neosobní, objektivní přístup, postoj prostého člověka z lidu
ZPĚVY PÁTEČNÍ (1896) – sesbíral Jaroslav Vrchlický – utrpení Velkého pátku – český národ už vytrpěl, aby mohl všechny státy včetně sebe vykoupit – připomíná Žižku a husity – citově zabarvené básně – Láska – ztratil matku, lásku, ale to co by nepřežil je, kdyby přišel o národ – pojetí obrazu národního utrpení a nadějí
c) Povídky malostranské – cenné – ukazují fenomén, jak byla uzavřená Malá Strana od ostatních částí Prahy – v jiné části cizinci – četba – v této sbírce povídek autor popisuje Malou Stranu a lidi na ní – vrací se do svých dětských let a vzpomíná na různé osoby, které byly svým způsobem jedinečné, např.: Doktor Kazisvět, Hastrman,… – 13 povídek, mistrovská charakteristika postav, prostředí a událostí – úvodní povídka Týden v tichém domě – závěrečná povídka Figurky – zachycení typických postaviček bez děj. pásma – další – U Tří lilií, Přivedla žebráka na mizinu,