První období
na vzniku prvních děl se podílel i jeho bratr Josef. Vznikly tak první povídkové knihy „Zářivé hlubiny“ a „Krakonošova zahrada“. Další práce tvořil Karel Čapek sám. Povídky mají expresionistický charakter. Uvažoval o smyslu lidské existence. Civilizaci příliš nevěří.
„Boží muka“
„Trapné povídky“
„Slépěj“ – v této povídce autor přemýšlí odkud se vzala a kdo ji zanechal
„Loupežník“ – je první Čapkovou hrou uvedenou na jeviště. Její premiéra se konala v roce 1920. Podílel se na ní i Josef Čapek. Děj příběhu se odehrává na statku na samotě, kde žije mladá slečna Mimi s maminkou, otce profesorem a služebnou Fankou. Jednoho dne rodiče odjíždějí pryč a Mimi zůstává s Fankou doma sama. V tu dobu na scénu přichází Loupežník a nikdo neví, jak se jmenuje a odkud vlastně přišel. Svou odvážnou povahou si získává své okolí. Zamiluje se do Mimi a chce si ji ze statku odvést. Ta jej má sice také ráda, ale v odchodu je jim zabráněno. Mimina starší sestra Lola kdysi utekla za svou lásku, vrací se životem poučená, strhaná a zničená. Loupežníkovi vyhrožuje, že ho zastřelí, protože nechce aby Mimi udělala stejnou chybu. Loupežník předstírá, že je postřelen, ve skutečnosti mu ale nic není. Hra Loupežník oslavuje mládí, lásku a radost ze života. Děj doprovází tón lehkomyslnosti, hojnosti a bezstarostnosti. Nakonec však i autor poznává, že mládí je pomíjivé.
