ROZVOJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI V 60. LETECH 19. STOLETÍ A ODRAZ VE VÝVOJI LITERATURY
50. léta: BACHŮV ABSOLUTISMUS – policejní opatření, persekuce, významné osobnosti byli umlčeny (Havlíček, Frič), specializace na vědeckou práci – Palacký, Šafařík, zemřeli Kollár,Čelakovský, Havlíček a Tyl.
60. léta: uvolnění politické, kulturní a společenské. Omezuje se cenzura, měšťanstvo se dělí na konzervativní STAROČECHY (Palacký Rieger) a pokrokové MLADOČECHY
1867: – rakousko – uherské vyrovnání. Vznik různých spolků, např. Sokol, pěvecký spolek Hlahol. a centrem kultury je Umělecká beseda.
1862 – otevřeno Prozatimní divadlo
1868 – položen základní kámen k Národnímu divadlu, architekt – Josef Zítek, malíři – Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Václav Brožík, opona – Vojtěch Hynais, sochař – Josef Václav Myslbek, hudební skladatel – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich
1881 – poprvé otevřeno Smetanovou Libuší, záhy vyhořelo
1883 – znovu otevřeno – opět Smetanovou Libuší
MÁJOVCI – nová literární generace – realisté
1858 – almanach MÁJ, název ze sympatií k Máchovi, redaktor Josef Zítek, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer
CÍLE: bojovali proti sociálnímu i národnostnímu útisku, chtěli povznést českou literaturu na evropskou úroveň, kritizovali církev a pozůstatky feudalismu, jejich tvorba byla určena pro lidi a psaná tak, aby jí rozuměli, v dílech některých autorů se objevuje nový hrdina – dělník
