Ruchovci
– skupina kolem almanachu Ruch (1968), později ještě časopisu Osvěta
– tzv. škola národní, vlastenectví, důraz na tradice, zájem o venkov, historii, hlavně poezie Svatopluk Čech: próza: Výlety pana Broučka, poezie: historická, venkovská témata Eliška Krásnohorská – literární kritička, překlady (Shakespeare), libreta, intimní a přírodní lyrika
Lumírovci – tzv. škola kosmopolitní, skupina kolem časopisu Lumír
– snaha pozvednout č. lit. na světovou úroveň, překlady, přejímání námětů i forem ze zahraničí, požadavek umělecké svobody, umění pro umění, formální vybroušenost Jaroslav Vrchlický – lyrika: milostná, intimní, vlastenecká, reflexivní, – volný cyklus epických sbírek Zlomky epopeje – podle Hugova vzoru, chtěl zachytit vývoj lidstva a zamyslet se nad smyslem dějin, vrchol: antika – drama: trilogie Hippodamie, komedie Noc na Karlštejně – překlady: Shakespeare, Hugo, Poe, Voltaire, Goethe… Josef Václav Sládek – původně ruchovec, pak přešel k lumírovcům – intimní, meditativní poezie, vlastenecké, sociální náměty, venkov, poezie pro děti – nesouhlas s utlačováním indiánů v Americe (báseň Na hrobech indiánských) – překlady: 33 Shakespearových dramat, Byron, Lermontov Julius Zeyer – novoromantik, poezie, próza i drama: Radúz a Mahulena (zhudebnil J. Suk)
Realistická metoda se projevila hlavně v podobě historického a vesnického románu.
