Stavba dramatu
- expozice (úvod)
- kolize (zápletka, srážka)
- krize (vyvrcholení)
- peripetie (zdánlivé řešení, rozuzlení)
- katastrofa (tragický závěr)
moderní drama vynechává 4. bod autor – filosof Aristoteles – řecký 4 dramatikové – Aischylos, Sofokles, Euripides, Aristofanes – komedie
Attické období:
Řecké drama: vyvinulo se ze zpěvů, doprovázeno tancem Řecké tragédie: Aischylos, Sofokles, Euripides komedie: Aristofanes Dithyramby – starořecká sborová píseň k poctě bohů /bůh Diomýz/ bajky – sbor pěvců v kozích kůžích, písně + tance
- Anakreón– láska, víno, životní radosti, obveselování tyranů: víno jen zředěné vodou, upíjet pomalu a zpívat
bajky– Ezop – poučení jeho bajky zpracovali La Fontaine, G.E. Lessing, J.A. Krylov, A.J.Puchmajer divadlo– tragédie- Aischylos, Sofokles, Euripides komedie- Aristofanes
Aischylos ( 525- 456 př.n.l)
- 1. světový dramatik, čerpal ze starých mýtů
- hrdinou je kolektiv, ne jednotlivec
- kolem 90 her
- zavedl 2 herce
- tragické trilogie
- bohové určují osud, není úniku, odpovědnost za činy předků nese i další pokolení
- DÍLO: Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, Spoutaný Prométheus,
- jediná zachovalá – Oresteia – jeden z hrdinů Trojské války zavražděn nevěrnou manželkou a jejím milencem, syn Orestes ho pomstí, oba zabije a cítí se vinen, odchází do Tauridy a cítí se vinen
