Střední epika
· Báje (mýtus) – jeden ze způsobů výkladu světa, hrdiny hlavně bohové, soustava mýtů se nazývá mytologie, byla základem náboženských soustav starých národů · Pověsti – čerpají z minulosti národa, vystupují zde historičtí hrdinové a váží se k určitým místům, spojení historie a fantazie · Legenda – pověst, vztahuje se ke světcům (hlavně ve středověku) · Pohádka – vymyšlený příběh předávaný často ústní slovesností, neurčité místo a čas, využití fantazie · Povídka – základem je nějaká událost, je většinou určena místně i časově a nevyužívá tolik fantazie · Velká epika · Epos – rozsáhlá veršovaná skladba, která zachycuje řadu událostí odehrávající se kolem společného jádra, často se objevují dlouhé popisy, mnoho postav, Druhy – hrdinský, rytířský, náboženský, … · Román – těžce popsatelný, řada událostí se soustřeďuje kolem společného jádra, více dějů, popis místa, průnik do duše hrdinů Lyrické žánry: (přírodní, společenská, osobní) · Píseň – prosté vyjádření, přesný hudební rytmus a rým (lidová x umělá) · Elegie (žalozpěv) – smutný lyrický útvar · Óda, hymnus – báseň, která někoho nebo něco oslavuje · Satira – básně, které vyjadřují kritiku dané skutečnosti · Epigram – krátká báseň, která vyjadřuje často satirickou myšlenku Lyrickoepické žánry: · Balada – veršovaná skladba se smutným dějem i koncem, sociální (Wolker), klasická (jevy, bytosti – vliv lid. slovesnosti) · Romance – veselá, krátká báseň se zajímavým příběhem (Neruda) Drama: – odvíjí se na jevišti · Komedie · Tragédie, tragikomedie · Fraška – bláznivý děj
