„Továrna na Absolutno“

– vědeckotechnický utopický román. Někdy se také považuje za fejeton či fejetonový seriál. Děj se odehrává přibližně v letech 1943 – 1853, ale je inspirován událostmi po první světové válce. Hlavní postavou románu je inženýr Marek. Vynalezne karburátor, jenž vyrábí energii a uvolňuje Absolutno. Pan G.H. Bondy začne vyrábět karburátory ve velkém množství. Ty postupně zaplatí celý svět. Absolutno se pak samo zmocnilo výroby. Nový vynález na světě působí války, hospodářskou katastrofu a nepokoje mezi národy. Nakonec je boj proti Absolutnu úspěšný. Autor se zabývá vírou člověka v Boha a jeho různé podoby. Kritizuje církev, náboženský fanatismus a nebezpečí subjektivní víry, která nepřipouští žádnou jinou.
„Krakatit“ – název díla je podle indonéské sopky Krakatoa. Děj se odehrává v Praze, Týnici, Balttinu a v Itálii na hranici pravdy a snu. Hlavní postavou je inženýr Prokop – vynálezce silné třaskaviny krakatit. Při práci na vynálezu je zraněn a v halucinacích bloumá Prahou. Zde potkává dávného přítele Tomše, který na Prokopovi vyláká chemický vzorec krakatitu. Když odejde, objeví se neznámá krásná dívka, která Prokopovi pro Tomše předává peníze a dopis. Prokop odjíždí na venkov k otci Tomše, který je lékařem. Zde se seznámil s jeho dcerou Anči. Na inzerát ředitele vojenské továrny v Balttinu Prokop odjíždí do Prahy. Ředitel mu sdělí, že u něho Tomeš pracoval. A Prokop tedy znovu odjíždí do Balttinu, aby jej našel. Je však uvězněn a nucen k prodeji vynálezu. Zde pozná princeznu Wille, která mu pomáhá utéct. Uprchne do Itálie, kde pozná skupinu anarchistů. Ti Tomšovi ukradnou trochu krakatitu z Prokopovy laboratoře a nyní chtějí zničit svět. Prokop spolu s neznámou dívkou a diplomatem Diamonem utíkají na jeho sídlo, odkud na dálku nechají krakatit vybuchnout. Příběh je propleten pohádkovými motivy. Takový je i konec románu, kdy Prokop potkává záhadného dědečka. Ten mu v kukátku ukáže různá místa na světě a tvrdí, že by měl člověk nést zodpovědnost za své činy.