TRAMVAJ DO STANICE TOUHA
Psychologické drama o třech dějstvích z r. 1947.
Zneurotizovaná jižanská kráska Blanche Du Boisová prchá ze zchátralého sídla ke své sestře do New Orleansu, aby tu našla východisko z traumatu nešťastného manželství. Primitivní švagr Stanley Kowalski však všechny iluze nešťastné Blanche zničí a nakonec ji brutálně znásilní. Otřesená Blanche je odvezena do ústavu choromyslných, neboť její sestra nechce uvěřit, že Stanley znásilnil vlastní švagrovou.
Hra považovaná za jeden z vrcholů amerického psychologického dramatu je zevrubnou analýzou krutého zborcení iluzivních představ o minulosti, které vedou až k sebeklamu. Zároveň je přesvědčivým vyjádřením toho, jak přízemnost, hrubost, násilí a brutalita ničí lidské touhy a naděje. Drama s četnými symbolickými významy se opírá o autorovy zážitkové zdroje a navazuje na tradici děl Strindbergových, O’Neillových a Lawrencových. Symbolický název hry vyvolává z názvu tramvajové zastávku v neworleánské čtvrti.
SKLENĚNÝ ZVĚŘINEC
Komorní hra, odehrává se během jednoho odpoledne a večera (dodržuje trojí jednotu děje, místa a času.
Příběh vypráví o rodině s dvěmi dětmi a matkou Amandou, kterou opustil manžel, čímž se nemůže smířit. Děj se točí kolem dcery Laury, která pro svou tělesnou vadu nemůže najít místo mezi souvrstevníka. Trpí proto pocity naprosté nechápavosti a to vede k tomu, že se uzavře sama do sebe. S tím ale nesouhlasí její matka, která žádá svého syna Toma, aby na večeři přivedl nějakého svého kamaráda. Touhou tohoto bratra je odejít z rodiny k námořnictvu a tak rád matce vyhoví – pozve Jima. Jim s Laurou se nejprve chovají ostýchavě, ale po čase si Laura uvědomí, že Jim je její dávná láska. Zlomí se v ní samota a pocítí k Jimovi obrovskou náklonnost. Vypráví Jimovi o skelněných figurkách, ke kterým se často uchylovala odtud název hry). Rozhovoří se a cítí se šťastná. Očekávám happy-end, ale Jim jí prozradí, že je už zasnouben a nemůže si ji vzít. Matka a dcera mají tedy nakonec podobný, tragický osud.
Konec je oproti Čechovovým hrám výrazně krutější.
KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE
Snad nejúspěšnější Williamsova hra. Hra obměňuje základní autorova témata smrt, emocionální a nervovou labilitu a nevyrovnanost postav.
Ústřední hrdinkou je opět ženská postava – Maggie, která je velmi krásná a ambiciózní. Její manžel je upoután na lůžku a ona se o něj stará. Do toho se plete švagrová, která jí přeje její osud, protože nepochází ze stejné společenské vrstvy a do rodiny se přiženila. Spouštějí se intriky o dědictví, protože se zjistí, že starý pán má rakovinu. Maggie a její manžel nemají děti, zato zlá švagrová jich má kupu. Maggie nakonec také otěhotní. Starý pán jí má raději.
Hra je komponována podle aristotelské zásady jednoty času, místa a děje.