Vrcholná česká realistická literatura 10.
Další vzrůst hospodářské moci českého měšťanstva a spory o českou národní orientaci mezi staročechy a mladočechy.
POEZIE
Formování dvou literárních skupin nové generace, které navazují na Májovce.
RUCHOVCI – tzv. škola národní, 1868 – Almanach Ruch – na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu, ruchovci se nazvali podle tohoto almanachu. Měli zájem o českou minulost, zdůrazňovali tradice, vlastenectví a slovanství, lyrika národni a vlastenecká.
SVATOPLUK ČECH – Pocházel z Benešovska, zemřel v Praze, vystudoval práva, byl ovlivněn vlastenectvím svého otce.
1) EPIKA
-hystorické eposy
Adamité – příběh náboženské sekty uvnitř husitského vojska, kterou Žižka vyhnal a nakonec rozprášil. Sympatie Čecha jsou na straně adamitů – zdůrazňuje náboženskou snášenlivost.
Jan Žižka – Žižka uvažuje o zničení Prahy, má věštecký sen a uvědomuje si, že Praha je symbolem národa.
Václav z Michalovic – odehráva se v době pobělohorské, syn jednoho z popravených českých pánů byl dán na vychování k Jezuitům a má se stát jezuitským knězem. Zamiluje se do Ignácie, ale nemůže si ji vzít, dozvídá se o svém původu a ve svém kázání obviňuje jezuity. Nakonec skokem z věže spáchá sebevraždu.
-alegorické básně
Evropa – revoluce by mohla zničet Evropu
Slavie – myšlenka všeslovanství, ukazuje rozpor mezi Slovany (Rus x Polák). Vše končí smírem a vidinou šťasné budoucnosti slovanstva.
-satira
Hanuman – zvířecí epos, satira na bezduché přejímaní cizích vzorů. Hanuman je syn opičího krále, který se dostává s námořníkem do Evropy. Na ostrově, kde vládl jeho otec ztroskotá loď a opice jsou nucené chovat se jako lidé.
-venkovská témata
Ve stínu lípy – Z příběhů, které se vyprávějí sousedé pod košatou lípou. Oslava českého kraje, rodné země
= IDILICKÝ EPOS.
Leštínský kovář – venkovský kovář Václav a jeho dcera Lidunka brání svůj majetek proti němcům.
Sekáči – o ževotě venkovských dělníků, odpor k útlaku.