Česká literatura do pol.17.stol.
Maturitní otázka 3
Česká literatura od doby Husitské do poloviny 17. století
A) Období Husových předchůdců
pol. 14. století
doba vlády Karla IV
stálé obohacování církve (různé poplatky)
kritika církve.
dochází k dvojpapežství (první v Římě a druhý v Avignonu).
původci kritiky: univerzitní mistři a někteří kazatelé, kteří požadují nápravu církve. .
v této době dochází k úplnému překladu Bible do češtiny.
Odpustky:
Bohatý člověk si mohl koupit odpuštění za svůj hřích. Za úplatek dostal papírek, kde bylo napsáno kolikrát se má pomodlit. Šlo se vykoupit z jakéhokoli hříchu.
Svatokupectví:
Nejvyšší světské funkce mohl zastávat pouze bohatý člověk
Předchůdci Husovi
byli to kazatelé, kteří upozorňovali na nedostatky ve společnosti a v církvi, měli stejné názory jako Jan Hus, ale neměli takovou možnost podání svého názoru
vycházeli z učení anglického reformátora Johna Wicleffa
Matěj z Janova
latinsky píšící kazatel
kázal pouze nejvzdělanějším vrstvám
Dílo:
Pravidla Starého a Nového zákona – latinsky – podává zde analýzu soudobé společnosti
Konrád Waldhausen
německý kazatel
kázal německy a latinsky
do Prahy přijel na pozvání Karla IV..
ve svých kázáních se obrací hlavně k bohatému patriciátu, ale i k univerzitním studentům.
Jan Milíč z Kroměříže
kázal česky
svým kázáním působil hlavně na lidové vrstvy.
působil zároveň v královské kanceláři, poté se tohoto místa vzdal a působil mezi chudinou.
Dílo:
Nedonošený plod – soubor kázání.
Milíčovi žáci vytvořili středisko českých kazatelů v Betlémské kapli (ta se začala stavět r.1391)
Tomáš Štítný ze Štítného
studoval na Karlově univerzitě , nedosáhl akademického titulu
byl nejvýznamnějším Milíčovým žákem
1. klasik české naučné prózy
zpřístupnil nejvyšší soudobou vzdělanost širšímu čtenářstvu
jeho spisy se opírají o cizí předlohy
ve svých dílech pojednává o zásadách křesťanského života
o náboženských otázkách píše česky
Dílo:
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – pojednává o dokonalém životě
Řeči besední – pojednává o základech věrouky
Řeči sváteční a nedělní – výklad části evangelia, usiloval o nápravu chyb
Smil Flaška z Pardubic
příslušník vysoké šlechty
alegorie (zvířata rádi loví = rada králi, jak má vládnout)
ideál panovníka podle představ vysoké šlechty
Dílo:
Nová Rada – rada králi jak má vládnout
Odborná próza
kronika Přibíka Pulkavy z Radenína
slovníky – mistr Klaret
právnické spisy – Ondřej z Dubé
B) Období příprav husitského hnutí
od počátku 15. st. do 70. let 15. st.
dochází k narůstání společenských rozporů.
města a šlechta usilují o větší ekonomické postavení
dochází k rozporům v církvi
je to doba vlády Václava IV. – ten má rozpory s vysokou šlechtou, snaží se opřít o nižší
šlechtu, ta mu ale pomoc poskytnout nemůže
lidové vrstvy stojí v opozici proti vyšší šlechtě a městskému patriarchátu (němci) a svou
nespokojenost dávají výrazně najevo
nejčastější literární útvary: píseň, satyra, traktáty, polemiky, kázání
Požadavky reformátorů
hlavou církve má být Kristus a ne papež
církve má být chudá
Odvetná opatření církve
vyhlásila nad Prahou Interdikt – byly zakázány křtiny, svatby a pohřby
Mistr Jan Hus (1370-1415)
vůdčí osobnost přelomu 14.-15. století
český reformátor
narodil se v Husinci u Prachatic
pocházel z chudé rodiny
vystudoval pražskou universitu
1393 se stal bakalářem, 1396 – se stal mistrem svobodných umění, 1400 – jako universitní prof. byl vysvěcen na kněze
nejprve působil jako učitel, později jako kazatel v Betlémské kapli
měl zásluhu na vydání Kutnohorského dekretu (r. 1409 zrušil Václav IV převahu něm. profesorů a zajistil větší počet Čechů v poměru 3:1 – ne početní poměr všech profesorů, ale počet profesorů s hlas. právem
při své učitelské praxi psal hlavně latinsky, ale některá svá díla psal i česky
dostal se do sporů z církví
a) obhajoval názory anglického reformátora Johna Wicliffa
b) vystupoval proti odpustkům a kritizoval církev za její bohatství, rozmařilost, mravní zkaženost
byl pronásledován (dán do kladby) a vypovězen z Prahy
kázal na Kozím Hrádku a na Krakovci
na církevním koncilu v Kostnici, kam byl poslán pod ochranou krále Zikmunda (byl ale podveden), byl vězněn a jako kacíř 6. 7. 1415 upálen
Dílo:
Latinsky (obracel se na ofenzivní síly bojující proti nedostatkům církve)
O církvi (De ecclesia)
opírá se Wicliffovo učení
podává souhrn kritických názorů na poslání církve
podle jeho názoru nejsou papež ani biskup, pokud nežijí v souladu se zásadami křesťanství, členy církve, a nedodržují-li Kristovo učení, není třeba je poslouchat
toto dílo se stalo základem pro Husovu obžalobu
Česky: (psal převážně pro prostý lid)
Výklad viery, desatera a páteře (Výklad modliteb Věřím v Boha, Desatero a Otčenáš)
výklad těchto tří modliteb poskytl Husovi příležitost k úvahám o otázkách opravdového mravního života i podnět ke kritice společnosti
Knížky o svatokupectví
ostrá kritika církve, prodávání odpustků
závěrem Hus zjišťuje, že už neexistuje pravá církev, jeho styl připomíná pochmurné obrazy z Apokalypsy
Postila, tj. výklad svatých čtení nedělních
dílo vzniklo tehdy, když mu bylo znemožněno kázat
jedná se o velký sborník kázání
slovo postila vzniklo ze slov „post“, „illa“, „verba“ (po oněch slovech)
kázání následovalo po slovech evangelia jako jejich výklad, dokládaný obvykle příklady z denního života
Dcerka
spis o správném životě žen a dívek jak mají vést křesťanský život
listy z Kostnice
listy, které posílal z vězení z Kostnice svým přátelům a stoupencům
jazyk jak český tak latinský
Nejznámější: „Všem věrným Čechům“
Husův vliv na pravopis:
O pravopise českém (De orthographia bohemica)
místo pravopisu spřežkového zavedl pravopis diakritický (spřežky nahradily znaménka), dlouhé samohlásky označoval čárkou, krátké tečkou (nabodeníčko), z tečky se potom vyvinul háček
dbal na výslovnost
odstranil archaismy
nahrazoval německá slova českými
Příklad starého pravopisu:
gejg – její – g bylo j a j bylo i
Přínos Husův
urychlil vyvrcholení odporu proti církvi
odhaloval příčiny společenských nedostatků
Jan Želivský (zemřel 1422)
český kněz
kazatel a mluvčí pražské chudiny
byl mnichem premonstrátského kláštera v Želivy
byl hlavním organizátorem defenestrace novoměstských konšelů
patřil k radikálním představitelům husitství
byl popraven na Staroměstské radnici
C) Období Husitských bojů
dochází k sjednocení téměř celého národa v odporu proti církvi
urychluje se revoluční nálada lidu
1419 – 1. pražská defenestrace – vyhození konšelů z oken pražské radnice
roku 1419 umírá Václav IV, král Zikmund uplatňuje právo na český trůn
1420 založen Tábor a dojde k první křižácké výpravě
v bitvě na Vítkově vítězí husité (proslavení Jana Žižky z Trocnova)
král Zikmund se dostává na český trůn
rozvinul se zpěv, převážně pak zpěv náboženského rázu, ale i s politickým a sociálním obsahem
Husitský program byl formulován ve:
Čtyři pražské artikule:
časem zrušeny
zůstalo pouze přijímání podobojí, i to časem bylo zakázáno
části:
a) Svobodné hlásání slova božího
b) Příjímání podobojí
c) Zbavení církve majetku
d) Světské trestání těžkých hříchů
Literární památky:
Jistebnický kancionál
a) Ktož jsú boží bojovníci
nejen píseň náboženská, ale i vojenská a bojová
cílem bylo povznést sebevědomí, dodat odvahu, statečnost, požadovat kázeň, sjednotit se v boji
prosté výrazové prostředky, působivý nápěv
b) Povstaň, povstaň, veliké město pražské
Píseň vyzývající Pražany v boji proti Zikmundovi
Žižkův vojenský řád
významná památka, která má několik částí
zápis východočeského bratrstva
kázeňský řád s vysokými morálními požadavky, stejnými povinnostmi pro všechny a s tvrdými tresty
přijat na sněmu v Německém Brodě 1423
v první části jsou rozvedeny čtyři Pražské artikuly a v dalších částech shrnuje zkušenosti z husitských bojů
Václav, Havel, Tábor
byla napsána nejspíš katolíkem, jelikož vítězem tohoto sporu je Václav
Václav byl katolík, Havel umírněnec a Tábor radikální odpůrce církve
Vavřinec z Březové (1370 – 1437)
Dílo:
Budyšínský rukopis
tři veršované polemické skladby proti Zikmundovi
a) Žaloba Koruny české
b) Porok (výtka) Koruny české
c) Hádání Prahy s Kutnou Horou
první dvě části zachycují dobu, kdy byl Zikmund po bitvě na Bílé hoře jmenován Českým králem, ale samotný lid jeho korunování neuznal
třetí část obsahuje husitský program – alegorický spoj mezi Prahou (představitelka husitských ideálů) a Kutnou Horou (zástupce církve), spor je řešen před soudem, kterému předsedá samotný Bůh, v tomto souboji vítězí Praha
Báseň vznešené Koruny české – oslava bitvy u Domažlic (1431
Píseň o bitvě před Ústím – bitva u Ústí nad Labem – 1426
Události předcházející konci husitství
v roce 1432 se v Basileji konala jednání o smíru s Husity, nastal rozkol v Husitském vojsku
1434 – bitva u Lipan, po které následuje konec Husitů
Význam Husitství
a) klady
zlidovění kultury
vzdělání se dostalo i k ženám
zpřístupnění Bible širší veřejnosti
počeštění názvů měst
vrůstá význam češtiny ve veřejném životě a v literatuře
b) zápory
odklon od evropského kulturního vývoje
utužení poddanství
D) Období polipanské
po smrti Zikmunda nastává období bezvládí
vedoucí postavení má panstvo.
panstvo se dělí na Katolické a Kališnické.
tyto dvě skupiny spolu svádí boj, Kališnické panstvo získá moc v čele s Jiřím z Poděbrad, pozdějším králem.
nejvýznamnější literaturní žánry: literární polemiky a zábavná literatura.
Petr Chelčický(1390-1460)
český náboženský reformátor a filozof
pocházel z nižších skupin venkovské šlechty
většinu života strávil v Chelčicích u Vodňan
v Praze navštěvoval Husova kázání
sdílel husitskou myšlenku o potřebě nápravy církve, ale neuznával řešení sporů bojem, vše chtěl řešit diplomaticky
byl největší lit. osobností polipanské doby
četl české a překládal zahraniční autory
Dílo:
O boji duchovním – v tomto traktátu odmítl i spravedlivou válku a připustil jen odpor proti ďáblu. Zamýšlí se nad celou společností
O Trojiem Lidu – toto dílo je namířeno proti středověkému rozdělení společnosti (stav rytířský, kněžský a robotný), které přijímali i husité. Chelčický odmítá toto dělení poukazem na bibli a hlásá rovnost všech lidí
Postila – obsahuje úvahy psané ve formě kázání. Chelčický vidí protiklady soudobé společnosti jinak než Hus ve stejnojmenném díle.
Sieť viery –alegorický spis, je myšlenkově nejpropracovanějším a nejrozsáhlejším dílem Chelčického. Sítí rozumí spisovatel církev a pravou křesťanskou víru. Hlavními ničiteli sítě jsou papež a panovník představující tady dvě velké ryby. Je zde také spousta malých rybiček, které představují prosté věřící . V první části Chelčický sleduje rozpor církve s křesťanskou naukou. V druhé zkoumá jak jednotlivé společenské vrstvy přistupují k učení křesťanství
Traktát:
učené pojednání, středověká náboženská úvaha
Duál
dvojné číslo (dvě verlibě)
Jednota bratrská
vzniká v 50. letech, jako spolek horlivců
pokoušejících se uvádět do praxe ideály Chelčického
vznikla jako výraz zklamání z marného pokusu převést biblické ideály do života české společnosti.
bratři se programově odtrhli od římské církve a volili své starší
vytvořili tak 1. skutečně reformační církev v českém prostředí.
její existence se neslučovala s kompaktáty
Jan Rokycana roku 1458 vymohl u krále Jiřího možnost usadit se ve vsi Kunvaldu
Řehoř Krejčí byl organizátor a obránce Jednoty bratrské
vzdělání považovali za zbytečné s výjimkou četby a studia Bible, chovali se v souladu s Novým zákonem.
přes svou pasivitu jsou členové Jednoty bratrské pronásledováni ze strany církve a jsou vyháněni ze země.
Václav Šašek z Biřkova
Dílo:
Deník
pojednává o cestě pana Lva z Rožmitálu do západních zemí a to v letech 1465-1467.
podle tohoto deníku napsal Alois Jirásek „Z Čech až na konec světa“
E) České písemnictví v období humanismu a renesance
1. období – 70. léta 15. st. – 20. léta 16. st. – doba vynálezu knihtisku
je to doba počátku rozvoje literatury
doba vlády Jagelonců a vlády Jiřího z Poděbrad.
snaha o vyrovnání s evropskou literaturou
důraz na jedince
spisovným jazykem je mimo latiny i čeština
vzniká humanistická čeština a literatura.
rozvoj knihtisku
ústup lidové slovesnosti
Hynek z Poděbrad
syn Jiřího z Poděbrad
autor zábavné literatury
nový pohled na svět a na člověka
přeložil jedenáct povídek z Dekameronu od Boccacia
Dílo:
Májový sen
V tomto období se objevují dva proudy: humanismus latinský a humanismus český
a) humanismus latinský
Jan z Rapštejna
Dílo:
Dialogus
latinský spis
dialog mezi králem Jiřím a papežem.
zaznamenáváme zde humanistické tendence.
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
světově proslulý autor;
autor moralistických veršů
Dílo:
O lakomství
O lidské bídě
Satira k svatému Václavu
b) humanismus český
autory jsou především vzdělaní měšťané, kteří psali česky
Viktorín Kornel ze Všehrd
Dílo:
Kniha o napravení padlého
zformuloval program českých humanistů a to do předmluvy k překladu knihy řeckého patriarchy
základem tohoto programu je to, aby se psalo česky, aby byla čeština co nejdokonalejší a aby byla na stejné úrovni jako latina.
O Právech, O súdiech i o dskách Země české knihy devatery
právnický spis
Viktorín byl zároveň právníkem
hájí zde zájmy měst a měšťanstva proti šlechtě.
roku 1500 vyšlo Vladislavské zřízení – hájí zájmy šlechty proti měšťanům,t ím Kornelova koncepce zbořena, důsledkem toho bylo, že Kornel odchází z veřejného života.
Lukáš Pražský
hlavním představitel a organizátor v Jednotě bratrské při vydávání naučných a dialektických spisů
2. období – 30. léta – 60. léta 16. st. – doba Blahoslavova
Období rozkvětu měšťanské kultury
rozpor mezi městem a šlechtou se prohlubuje.
roku 1526 (bitva u Moháče) nastupují na český trůn Habsburkové (podporují katolickou víru)
boj dostává formu náboženskou
reformace – spor katolické a evangelické církve
dochází ke kvantitativnímu rozvoji latinské literatury, čeští vzdělanci odcházejí do zahraničí na univerzity
Václav Hájek z Libočan
Dílo:
Kronika česká
psáno na objednávku katolické církve.
byla psána poutavým vypravěčským stylem
byla velice populární
je plná výmyslů a nepřesností
pojednává o českých dějinách od příchodu praotce Čecha až do tehdejší současnosti, tj. r. 1527
pracoval na ní 6 let a vyšla roku 1541.
Jazykovědná literatura:
Jan Blahoslav
byl to biskup a tajemník Jednoty bratrské.
studoval na rakouské univerzitě, ale hlavně v Německu
přeložil také Nový zákon
po jeho smrti jeho žáci přeložili Starý zákon – Bible Kralická překlad byl po jazykové stránce velmi pečlivý, takže Kralická bible se stala svým vytříbeným jazykem nadlouho vzorem spisovné češtiny
Dílo:
Gramatika česká- jazykovědné dílo
Filipika proti misomusům“ – útočná řeč proti nepřátelům vyšší společnosti
Muzika, tj. knížka zpěvákům – spis, který dává rady začínajícím muzikantům,zabývá se hudební teorií
3. období – 60. léta 16. st. – 20. léta 17. st. – doba Veleslavínova
toto období se nazývá “zlatý věk české literatury“
doba vlády Rudolfa II
dochází stále k demokratizaci literatury
velký rozmach česky psané literatury
1618 – Stavovské povstání – začátek třicetileté války
1620 – bitva na Bílé hoře, české panstvo podlehlo Habsburkům, ztráta české samostatnosti
školství se ocitá v rukou Jezuitů
a) proud latinský
Jan Kampanus Vodňanský
Dílo:
Břetislav – drama
b) proud český
Daniel Adam z Veleslavína
kolem sebe seskupuje spisovatelskou skupinu
bere si za ženu dceru Melantricha (dostává tiskárnu)
Dílo:
Kalendář Historický – ve stručném přehledu zachytil podle výroční světové dějiny
Historie o Bratru Janu Palečkovi – drobné prozaické příběhy jejichž ústředním hrdinou „moudrý blázen“ šašek krále Jiřího.
Frantova Práva – obsahují i vložené povídky, které vyjadřují optimistický vztah k pozemským radostem
Václav Vratislav z Mitrovic
Dílo:
Příhody Václava Vratislava z Milovic – cestopis o cestě poselstva Rudolfa k sultánovi Cařihradu
F) Česká literatura v období baroka
exulantská literatura
domácí literatura
a) exulantská literatura
Pavel Stránský
působil v Německu
16 let pobývá v Litoměřicích
Dílo:
O Českém státě – latinský spis – o kultuře, dějinách, geografických podmínkách
Pavel Skála ze Zhoře
působil v Německu
Dílo:
O historii církevní – zabývá se zde dějinami nekatolických církví; deseti svazkové dílo
Jan Amos Komenský 1592 (Nivnice) – 1670 (Holandsko – pochován v Naardenu)
byl to významný pedagog, filozof, překladatel, básník, historik
poslední biskup jednoty bratrské.
narodil se na Jihovýchodní Moravě v chudé českobratrské rodině
v 16 letech odchází do bratrské školy v Přerově a poté pokračuje zahraničním studiem v Německu.
po návratu učil na Českobratrských školách v Přerově a ve Fulneku
roku 1618 začíná být literárně činný a roku 1620 (Bitva na Bílé hoře) musel Fulnek opustit.
uchyluje se do Brandýsa, kde mu umírají jeho žena a děti.
odchází ke Karlovi ze Žerotína, kde pobývá osm let a roku 1628 odchází do ciziny.
pobývá v Lešně (Polsko), kde se ukrývají čeští příslušníci Jednoty bratrské. Jeho pobyt byl přerušen pozváním Anglického parlamentu, aby v Anglii založil Akademii věd, která by do světa šířila jednotné vzdělání jediným jazykem.
poté pobýval ve Švédsku a Prusku
toužil se vrátit do vlasti,ale jeho naděje zmařil Vestfálský mír (Pobělohorských vyhnanců se nikdo neujal a tak se nemohli vrátit)
při druhém pobytu v Leště mu shořel při požáru materiál k „Poklady jazyka českého a k Velká encyklopedie“, ve které chtěl shrnout dosavadní poznání
svůj život dožívá v Holandsku v Amsterodamu a v Naardenu
Dílo:
1. encyklopedicko-náboženská díla:
Labyrint světa a ráj srdce – satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka – vzdělance (autor). Má srozumitelný styl, jsou zde použita složitá souvětí:
humanistická perioda:
soustava vět spojená do dvoudílného souvětí, jehož části se oddělují dvojtečkou nebo středníkem a nazývají se předvětí nebo závětí
Listové do nebe – 5. fiktivních dopisů, které píší chudí Kristovi
Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – závěť
Truchlivý – zde se Komenský zamýšlí nad rozporem rozumu a náboženského citu, snaží se je uvést v soulad, odmítá fanatismus
2. pedagogická díla:
Velká didaktika (Didactica Magna) – snažil se z pedagogiky učinit vědní obor a najít zákony vychovatelské práce. Provozoval vyučování pro všechny, snažil se ve škole odstranit mechanické slovní vědomosti, bez znalosti věcí se má žák učit vnímat všemi smysly, učení má být názorné, má se při něm používat příkladů, postupovat se má od snadného k nesnadnému, od jednoznačného k složitému, učení má mít výchovný cíl, vedle rozumu je třeba probouzet cit a vůli. Vyučování má být zaměřeno k praktickým potřebám v životě, škola má být dílnou lidskosti, má být přístupná všem dětem bez rozdílu, sociálního původu a pohlaví, má být zdarma. Důraz klade na výcvik tělesných schopností a řemeslných dovedností. Odmítá tělesné tresty
Informatorium školy mateřské – dílo pro matky, jak mají vychovávat děti v předškolním věku
Svět v Obraze (Orbis Pictus) – učebnice latiny, potom čtyř jazyků
Škola hrou (Schola Ludus) – metodická příručka pro učení cizích jazyků
Brána jazykům otevřená – další učebnice jazyků,
3. vševědní díla
O poezii české – propaguje časomíru
4. díla s mírovými snahami
Panharmonie – úsilí o mír mezi národy
b) domácí literatura v období po Bílé hoře
domácí literatura je ve velikém úpadku.
jezuité ovládli vše a usilovali o to, aby byl celý národ ovládán katolickou církví
horlivá náboženská propaganda (agitační spisy, legendy, …).
dochází ke hromadnému pálení českých knih
Bohuslav Balbín
jezuita
obhájce českého národa a jazyka;
byl to jezuitský učitel
byl vypovězen z Prahy do Klatov.
ve svých dílech poukazuje na nebezpečí germanizace.
Dílo:
Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého – vychází až na počátku národního obrození
Bedřich Bridel
zabývá se duchovní lyrikou
Dílo:
Co bůh? Člověk?
Adam Michna z Otradovic
hudebník
Dílo:
Chtíc aby spal – součást kancionálu „Česká mariánská muzika“
Jazyk
Jezuité zavádějí slova nářeční a slova německá
Puristé:
čistili český jazyk
z češtiny odstraňovali nespisovná slova a vytvořili slova nová
většina slov se ale neujala (nosočistiplena, myslívář)
Václav Jan Rosa
významný purista
myšlenka, že jedinou oporou českého jazyka je český lid – nevolníci
František Jan Vavák
jeden z lidových písmáků
písmáci chránili české knihy před jezuity a sami také psali
Dílo:
Paměti
Lidová slovesnost
v této době nastává velký rozvoj lidových písní, pověstí a pohádek (poprvé se nám zde objevila postava Honzy).
dochází také k rozvoji divadla
Matěj Kopecký
loutkař
Dílo:
O Faustovi
Don Chuan