Stanislav Kostka NEUMANN (1875-1947)
- lipfcdbpocházel z rodiny zámožného pražského advokáta
 - byl vychováván matkou a tetami v rodné olšanské vile, později se stala centrem Neumannovi anarchistické literární družiny (scházeli se tam)
 - r. 1894 odsouzen do vězení pro účast v hnutí Omladina
 
 ve vězení vznikla větší část veršů jeho 1 básnické sbírky  Nemesia bonorum custos (Spravedlnost, ochránkyně dobrých) – obsahuje vězeňskou a milostnou lyriku.   
 Ostré zákroky rakouské vlády proti radikalismu odráží sbírky:  Jsem apoštol nového žití,  Apostrofy hrdá a vášnivá.     Od ostatních dekadentů se odlišoval buřičským postojem, přivedlo ho to k anarchistickému hnutí, mluvčím se u nás stal Neumannův časopis  Nový kult         Kniha lesů, vod a strání – vrchol tvorby. Z veršů vyvěrají pocity životní pohody, smyslového okouzlení přírodou a autor zde vyslovuje vedle chvály země radost z prosté existence a účasti na věčném přírodním dění. Jsou řazeny od zimy do podzimu. 
 Poezie:  Nové zpěvy – básně jsou psány volným veršem, užívá zde hovorových slov a chce především oslavit tvořivou  lidskou práci, techniku, moderní život a velkoměsto. Prolínají se zde motivy civilizace a přírody. 
       Před koncem války se vrací do Prahy, kde zakládá časopisy Červen a Kmen věnuje se práci při zakládání KSČ, kulturní politiku se snaží usměrnit podle sovětského vzoru v časopise Proletkult.  Rudé zpěvy – úpadková sbírka, touto sbírkou se přihlásil k proletářské poezii. Obsahuji verše agitující pro komunistickou revoluci. Naděje na uskutečnění vložil do sovětského svazu, nekriticky ho obdivoval, aniž by znal pravou realitu.   
  Staří dělníci – dělník umírá, ale jeho práce žije dál. V dalších básních varuje před fašismem a odráží v nich                                    události občanské války ve Španělsku  Anti-Gide (žid), aneb Optimismus bez pověr a iluzí – zaútočil proti francouzskému spisovateli André Gidovi, který kritizoval stalinistické poměry v SSSR, zvláště politické procesy. 





