Bylo nás pět

povídka – autor se zde vrací zpět do klukovských let a svérázným způsobem líčí humorné příhody party chlapců – svět dětských hrdinů zde konfrontuje se světem dospělých, který je plný konvencí – kniha okouzluje hlavně vypravěčským jazykem hlavního hrdiny Petra Bajzy, který rozkošně misí vznešená knižní slova se slovníkem klukovské hantýrky
 Psychologická próza – jde o druh prózy, která se rozvíjela v rámci realismu 19. století a je charakteristická pro tvorbu Stendhala, Balzaca, Flauberta, Tolstého a Dostojovského – zaměřuje se vykreslení duševního života, chápaného jako střetání protikladných stavů a pocitů – zájem o psychologično souvisí s rozvojem realismu – na počátku zde stojí tvorba Jana Nerudy a Karolíny Světlé – pak pokračuje v tvorbě kritických realistů, K.V. Rais, T. Novákové, J. Herbena, Bratří Mrštíků a G. Preissové – na počátku 20 let přibývá děl s psych. tématikou setkáváme se s ní v tvorbě naturalistů V. Mrštíka, K.M.Čapka- Choda, improsionistů A. Sovy a F.Šrámka, v dílech emancipační literatury M.Tilschové, R.Svobodové a B.Benešové – velký rozmach zájmu o psychologii člověka zaznamenáváme v době 1. světové a krátce po ní, v dílech expresionistů – Ladislava Klímy, Richarda Weinera a Jana Weisse – 30 a 40. léta období vzniku vrcholných děl české psychologické prózy, zásluhou Jaroslava Havlíčka, Egona Hostovkého, Jarmily Glazarové, Václava Řezáče – orientuje se na doposud opomíjené oblasti duše člověka (podvědomí, narušená psychika,dvojnictví atd.) – ve 20. stol. se výrazně uplatňují vlivy učení Siegmunda Freuda a sílící zájem o lidskou individualitu a jeho složitou psychiku
Hlavní znaky psychologické prózy: – zachycuje duševní stav postav, jejich vnitřní reakce, rozpory v lidské psychice, roli vědomí a podvědomí – hrdinovo nitro je odkrýváno hlavně formou vnitřních monologů – postavy jsou ovlivňovány okolním prostředím, se kterým se zároveň dostávají do konfliktu – autor často bývá účastníkem děje – ich forma
Božena BENEŠOVÁ – za její umělecky nejlepší dílo je považována povídka  Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová – její hrdinkou je 13-ti letá gymnazistka v jejímž vnitřním světě hrají důležitou roli 2 balónky – don Pablo a don Pedro, jimž svěřuje svá dívčí tajemství, pocity, touhy a zklamání – vylíčení zmatků dívčího dospívání, citové nerozhodnosti, očekávání a zklamání je podáno velmi přesvědčivě
Expresionisté– expresionismus rozvíjel se v 1 třetině 20 stol. ve výtvarném umění, literatuře a hudbě. Prohlašoval subjektivní svět člověka za jedinou pravou realitu. V lit. nešlo o pravdivé zobrazení objektivní skutečnosti, ale o promítnutí tvůrcova nitra.
Jan WEISS (1892-1972) – ve svých fantastických románech chtěl tlumočit pocit osamění a odcizení člověka ve společnosti. Nejvýznamnější dílo:  Dům o tisících patrech – tyfem nemocný voják 1. světové se v horečnatém snu převtěluje do postavy neviditelného mstitele Petra Broka – a prochází světem- obrovskou budovu, kde vládne zrůdný despota Müller, který zotročuje lidstvo – teprve tyranova smrt z rukou hlavního hrdiny znamená konec jeho říše a rovněž hrdinovo probuzení z tyfového snu a jeho návrat do reality