Karel ČAPEK (1890-1938)
 narodil se v lékařské rodině v Malých Svatoňovicích – vystudoval filozofickou fakultu v Praze a získal doktorát z filozofie – prozaik, dramatik, novinář a kritik evropského formátu – po studiích se stal spisovatelem a novinářem   – 1921-38 působil v Lidových novinách – 1921-23 dramaturg Vinohradského divadla – podnikl několik cest do ciziny, což dokazují jeho cestopisné knihy    Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl 
 – vytvořil osobitý novinářský sloupek – žánr publicistického stylu, stručně posuzující nejrozmanitější skutečnosti      ze života. Vyniká aktuálností obsahu, vtipným podáním a zobecněním konkrétního námětu 
 Zvláštně v mládí se zajímal o filozofii pragmatu (pragma-čin), což dokazuje jeho kniha esejů:  Pragmatismus čili Filozofie praktického života  Francouzská poezie nové doby – antologie měla význam pro vývoj naší meziválečné poezie   
 se svým bratrem Josefem Čapkem napsal povídkové knihy (Zářivé hlubiny) Jeho prvními samostatnými díly jsou povídkové knihy:  Boží muka a  Trapné povídky   – zde se věnuje otázkám lidského jednání a smyslu existence – odmítá teorii absolutní pravdy – konfrontace na tutéž věc umožňuje odkrývat mnohostrannost skutečnosti, a tím i mnohoznačnost pravdy 
 Ve 20 letech se zabývá dramatickou tvorbou, v niž varoval před možností zneužití techniky.  Továrna na absolutno – román – námětem je vynález zvláštního karburátoru, který rozbíjí atomy, ale zároveň uvolňuje absolutno – tato síla začne měnit lidi, přivodí mnoho komplikací a konfliktů, které končí válkou a ničením – tento fejetonový román reagoval na dobovou ekonomickou a politickou situaci





