Světová próza a drama 1. poloviny 20.století
V oblasti prózy a dramatu převažuje realismus. Mnozí spisovatelé byli ovlivněni nejen marxismem, ale i dalšími filozofickými směry, např.:
Marxismus – odmítá každou jinou filozofii jako nevědeckou a je chápana jako celkový výklad lidské existence, všeho bytí. Karel Marx, Bedřich Engels, Vladimír Iljič Lenin.
Pragmatismus – /pragma-čin/základem je tvrzení, že myšlení a poznání nemají hodnotu samy o sobě, ale jen jako prostředky k jednání , tzn.pravda je ztotožněna s účelností. Nejvýznamn. osobností John Duí, systém vytvořil psycholog William James.
Unanimismus – kladl váhu na lidský kolektiv /una anima – jedna duše/. Nejvýznamnější představitel byl Žil Romén.
Existencionalismus – navazuje na myšlenky filozofa Sörena Kierkegarda, na jeho nauku o úzkosti jako základní skutečnosti bytí. Povyšuje na úroveň základních lid. problémů stavy úzkosti, starosti, ztroskotání a viny, které zveličuje. Martin Heidegger.
Expresionismus – /expressio – výraz, prožitek/, reaguje na pocity úzkosti, nejistoty někdy i zoufalství člověka vydaného na pospas život.útrapám a strádání.
Francouzská literatura:
