Konstantin BIEBL (1951-1989)
- narodil se ve Slavětíně u Loun v rodině zubního lékaře
- jeho rodinu poznamenala 1. světová, otec v ní spáchal sebevraždu, on sám byl voják na balkánské frontě
- r. 1918 byl zraněn, upadl do zajetí, byl odsouzen k smrti,podařilo se mu uprchnout
- po válce studoval na lékařské fakultě, ale tomuto povolání se nevěnoval
- podnikl několik zahraničních cest
- r. 1934 se stal členem surrealistické skupiny v ČSR
- po válce pracoval na ministerstvu informací, život ukončil sebevraždou
Cesta k lidem – napsal ji se svým strýcem Arnoštem Rážem, tyto verše mají blízko k chlapeckým básním Wolker – vliv vitalismu
Proletářská poezie: Věrný hlas – byla věnována J. Wolkerovi, básník touží obejmout svět a ochránit ho před všemi bolestmi a utrpením Zlom a Zloděj z Bagdádu –
Poetismus: Zlaté řetězy – zde experimentoval ve zvukové výstavbě veršů S lodí, jež dováží čaj a kávu– vrcholové dílo, bylo inspirováno autorovou cestou do Indonésie. V 1. oddíle sbírky začarovaná studánka jsou zařazeny básně milostné básně s tématikou 1. světové a prožitky z mládí – vzpomínky na otce a jeho pacienty v básni Pacienti. Ve 2 oddíle, má stejný název jako sbírka, zachycuje své zážitky z cesty do Indonésie, mísí se tu exotika s melancholickými verši stesku po domově a po matce. Poslední oddíl nazvaný Protinožci věnoval Jaroslavu Seifertovi. Nový ikaros – odráží atmosféru hluboké společenské krize. Život se mu jeví jako pohled do tmy a prázdna. Všemu může být na světě konec, jen ne lásce,která dává nejzávratněji pocítit velikost života. Nebe, peklo, ráj – surrealistickou etapu reprezentuje tato sbírka
Česká poezie 30. let
(patří k poetismu, ale už je to jiné než u ostatních)