Moderní umělecké směry na přelomu 19. a 20. století
Charakteristika přelomu 19. a 20. století
-
autoři utíkají do minulosti (renesance a gotika)
-
na sklonku 19. stol. dochází ke změně – rychle životní tempo, konkurenční boj mezi kapitalistickými zeměmi o ovládání trhů, katastrofické představy, chaos
-
konec století přináší únavu a pesimistický životní pocit
-
živná půda pro novoidealismus, novoromantismus, mystiky a novokřesťanství
-
to vše se odráží ve filozofii
-
módním se stal Schopenhauer – dílo Svět jako vůle a představa. Jeho pochmurný názor na život odpovídal náladám konce století
-
Fridrich Nietzsche – hovoří o ztrátě smyslu lidské existence, smrti Boha, je východiskem pro lit. směr dekadence. Odmítal: křesťanství, které odmítá válku
Demokracii jako vládu slabých. Jeho filozofie byla zneužita německými a francouzskými fašisty. Tak pravil Zarathustra-hist. osobnost, poustevník,který žije mimo civilizaci, po 10 letech se do ní vrací a přináší vědu o nadčlověku
-
proti pozitivizmu se stavěl francouzský filozof Henri Bergson. Podle něho rozum znehodnocuje poznání světa, který lépe poznáme intuicí.
Nové názory na skutečnost se odráží v umění. Spisovatelé a výtvarní umělci vyjadřovali odpor ke společnosti, její morálce a vkusu. Důsledkem toho byla rozmanitost stylů, směrů a žánrů. Na 2 straně měli tyto rysy:
1. soustředění na vnitřní život člověka a jeho senzibilitu
2. právo na osobité vidění světa,pravdivé a nezastřené vyjádření osobních
zkušeností, prožitků a nálad bez falešných ohledů a zábran morálky
3. umělec odmítá roli služebníka společnosti, stojí pro ti ní, chce jí znepokojovat,
provokovat. Tento individualismus vede umělce k pocitu nadřazenosti, uzavřenosti
nebo ke vzniku umělecké bohémy, která chce protestovat proti měšťanské morálce
Mohlo by se vám líbit...