Tereza NOVÁKOVÁ (1853-1912)
pocházela z česko-německé rodiny – věnovala se národopisným studiím a literatuře – v ní zobrazila život na Českomoravské vrchovině – vrcholem její tvorby jsou monografické romány (děj se týká jediné postavy a jejího vývoje), v nichž si všimla náboženských a sociálních proudů na venkově
Jan Jílek – román – vypráví o osudech českého evangelíka v 18.stol – hl.hrdina se tajně vrací z Německa do vlasti, zde trpí pro svou českobratrskou víru (hledá pravdu) – je vězněn, ale přes všechny útrapy zůstává věrný svému náboženskému přesvědčení a nakonec z Čech utíká
Jiří Šmatlán – román – hledá usilovně „boží pravdu“ – spravedlivé uspořádání společnosti – nejprve ji hledá v katolictví, pak v evangelické víře, nakonec svou naději vkládá do socialistického učení – tento hrdina však na druhé straně není schopen pomoci svému otci, aby nemusel žebrat, a rovněž zájmy své ženy a dcer zanedbává, dochází k názoru, že žil zbytečně
Na Librově gruntě – román – líčí život sedláka Jobka Libry, který se pro bídu nemůže oženit a těžce snáší útlak roboty a daní. Po zrušení roboty r. 1848 se konečně ožení
Drašar – román – zobrazila život poličského rodáka Josefa Justina Václava Michla, zvaného Drašar – vystudoval za kněze, ale se svým povoláním nebyl spokojený, ze svého povolání se snažil vymanit – mnoho si sliboval od revolučního roku 1848, který ho měl zbavit celibátu, jeho naděje se nesplnily (začal pít a mravně upadal) – pronásledován církví nakonec umírá zapomenut v zapadlé vesničce na Poličsku, protože se odcizil spol. poslání – vesničany je však naopak ctěn pro svou učenost a pomoc
& Děti čistého živého – odklon od monografické formy románu – vypravující o životě, rozkladu a zániku náboženské sekty abrahamitů,která neuznávala církev a hledala dobro a spravedlnost na zemi – věří v čistého živého – princip dobra obsažený v lidském srdci a duši
Antal STAŠEK (1843-1931) – vl.jménem Antonín Zeman – byl advokátem v Semilech, ve stáří pak žil v Praze u svého syna, spisovatele Ivana Olbrachta