ČESKÝ LITERÁRNÍ VÝVOJ VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

Česká literatura v 60.70 letech 19. století

doba Bachova absolutismu
Říjnový diplom z r. 1860 vede k novému uspořádání politi. poměrů
Únorová ústava z r. 1861 umožnila oživení politického a kulturního života v zemi
Politickým reprezentantem českého měšťanstva se stává Česká národní strana (v čele stál zeť F. Palackého, František Ladislav Rieger).
Po rakousko-uherském vyrovnání v r. 1867, odmítá se tato strana podílet na veřejném politickém životě a zahájila politiku tzv. pasivní rezistence
V r.1874 vzniká strana tzv. mladočeská, opírá se o zájmy mladé prům. buržoazie
Čes.národní strana, označována jako staročeská, opírá se o zájmy velkostatkářů a šlechty. Radikální postoj mladočechů vůči vídeňské vládě jí přinesl řadu sympatií.
V r. 1878 vznikla Slovanská sociálně demokratická strana, bojovala o uzákonění všeobecného hlasovacího práva
V r. 1871 vznikla česká nakladatelství Ottovo a Šimáčkova a pak Vilímkovo, vzniká 1 česká encyklopedie Riegrův slovník naučný
Vznikají různé kulturní a společenské spolky založil V.Hálek
Miroslav Tyrš založil tělovýchovnou organizaci Sokol, vzniká pěvecký spolek Hlahol, vychází časopisy a noviny Národní listy, Květy, Lumír
Prozatímní divadlo 1862 – realizace Tylovy myšlenky – budování Národního divadla (sbírky peněz, 1868 položení základního kamene, 1881 otevření a požár, 1883 definitivní otevření Smetanova opera Libuše)

koncem 50. let se objevují první pokusy o oživení literatury, začíná nová etapa české literatury
1858 vydán almanach Máj (příspěvky básníků i prozaiků)
na almanachu se podíleli: Jan Neruda, Adolf Heyduk, Vítězslav Hálek, Rudolf Meyer, Karolina Světlá, Jakub Arbes, J.F.Frič, K.J.Erben, Karel Sabina, G.P.Moravský – tzv. skupina Májovců
chtějí vyjádřit rozpor mezi tím, co chtějí a co skutečně je