7) NÁRODNÍ OBROZENÍ

– začátek 18. století; zlepšení hospodářské situace české země = osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II.; vznik novodobých národů = vzor Čechů → Francouzi od roku 1620 úpadek češtiny – je jen na vesnici

1. FÁZE „OBRANNÁ“ (70léta 18. století – 1805)

– vycházela z osvícenství a měla především vědecký ráz → vytvoření pravidel spisovné češtiny – dva vědecké obory = historie a jazykověda; největší vliv J. Dobrovský

naučná literatura

1) historie

• GELASIUS DOBNER (1719 – 1790)

– zakladatel českého dějepisectví podrobil kritice Hájkovu kroniku → řekl, že není pravdivá

• FRANTIŠEK MARTIN PELCL (1784 – 1801)

– 1.profesor češtiny na UK NOVÁ KRONIKA ČESKÁ – navazovala na Hájkovu, byla SPOLEHLIVÁ, psal česky
2) jazykověda

• JOSEF DOBROVSKÝ (1753 – 1829)

– narodil se v Maďarsku, vystudoval teologii, Jezuita → po zrušení pracoval jako vychovatel u šlechtických rodin, NIKDY nepsal česky, psal latinsky a německy; čeština byl koníček – tvrdil, že brzy zanikne, zakladatel slavistiky ZEVRUBNÁ MLUVNICE ČEŠTINY – podrobná, německy psaná, ustanovila pravidla spisovné češtiny, vzorem měla být humanistická čeština z 16. století DĚJINY ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY – německy, zachycuje dějiny jazyka a literatury dohromady = nepřehledné ZÁKLADY JAZYKA STAROSOVĚNSKÉHO – originál latinsky →pokus o mluvnici staroslověnštiny
slavistika – věda o slovanských jazycích

vzdělávací próza

– měla sloužit k pobavení a měla šířit češtinu