Česká literatura 15.stol.

Česká literatura 15.století jako výraz krize středověké společnosti (Jan Hus, Husitská lit., Petr Chelčický)

Husitská literatura

Charakteristika:
– odpustky, zlořády …
– 2.pol.14.stol. – úplný překlad bible

zájem o bibli byl podporován činností tzv. Husových předchůdců. Nejvýznamnější z nich je Jan Milíč z Kroměříže, působící jako kazatel na chudinu, která se o dvě generace později stala hybnou silou husitského hnutí. Po Milíčově smrti bylo vytvořeno středisko českého kazatelství v Betlémské kapli (stavba 1391). Milíčova kázání byla popudem pro literární činnost Tomáše Štítného ze Štítného.

Konrád Waldhauser (lat. + něm. spisy)
– kázal o nápravě shora

Matěj z Janova (kazatel v češtině)
-Pravidla Starého a Nového zákona

Tomáš Štítný ze Štítného
– studoval na universitě v Praze – nedokončil
– zabýval se otázkami blízkými lidu

Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
– první sborník traktátů; napsán v roce 1376
– poučení o věcech nezbytných ke křesťanské praxi i k potřebám denního života (Traktát o hospodáři, hospodyni a čeledi)

další traktáty – Knihy naučení křesťanského

základy věrouky – Řeči besední

sbírka pojednání k svátečním a nedělním pojednáním – Řeči sváteční a nedělní

zábavná próza – Exempla

Olomoucké povídky

Gesta Romanorum

Díla Štítného jsou psána srozumitelně s ohledem na estetickou stránku textů.
– první klasik české naučné literatury

———-

Úsilí o demokratizaci kulturních statků bylo ve 14. století dovršeno husitstvím.V této době se nebývale zvětšil význam literatury a dovršil se proces počešťování písemnictví.

Do popředí se dostala tvorba spjatá s aktuálními problémy života.Husitství odvrhlo typické středověké hrdiny, vymizela duchovní a rytířská epika. Do popředí se dostává traktát – učené pojednání o náboženských a filozofických otázkách a kronika, která přestává být pouhým zápisem událostí, ale mění se v dílo agitační. Rozvoj zaznamenává také básnictví, především duchovní píseň,která je zároveň modlitbou.

Husitské rev. hnutí proběhlo v letech 1419-1434, ale z hlediska lit. vývoje je začíná husitské období činností mistra Jana Husa a končí vládou Jiřího z Poděbrad.

Husitské období má dvě fáze:
1) příprava rev. hnutí a bojů
2) období polipanské, charakterizované likvidací hnutí a upevňování vlády Jiřího z Poděbrad

Za panování Václava IV začali mít na veřejné mínění velký vliv kazatelé vzešlí z lidu a odchovaní pražskou univerzitou. Čelné místo zaujímá mistr Jan Hus.

Mistr Jan Hus
(1371-1415)

– vůdčí osobnost přelomu 14.-15. století
– narodil se v Husinci a vystudoval pražskou universitu
1393 – bakalář
1396 – mistr svobodných umění
1400 – universitní prof. vysvěcen na kněze

– nejprve působil jako učitel, později jako kazatel v Betlémské kapli

– zásluha na vydání Kutnohorského dekretu (r. 1409 zrušil Václav IV převahu něm. profesorů a zajistil větší počet Čechů v poměru 3:1 – ne početní poměr všech profesorů, ale počet profesorů s hlas. právem)

De ecclesia (O církvi)
– psáno latinsky
– příslušníkem církve je pouze člověk, který nespáchal těžký hřích. Hlavou církve je Kristus a nikdo jiný.
– vliv anglického reformátora Johna Wycliffa
– kázal proti nešvarům v církvi => vypovězen z Prahy -> kázání na venkově (Kozí Hrádek, Krakovec)

Knížky o svatokupectví
– kritika církve
– prodej odpustků

Dcerka

Výklad viery, desatera a páteře – výklad základních bohoslužebních textů

O šesti bludiech – Husovy názory na poměr mezi církví a životem – lat. i čes. verze

Postilla – literární sbírka. Sbírka populárně zaměřených pojednání.

Hus – reformátor jazyka – místo spřežkového jazyka zavedl jazyk diakritický (nabodeníčka)

latinský traktát O českém pravopise

Husovy listy – dopisy z Kostnice (opisovány)

důležitá osobnost Jan Žižka – vojenská morálka

Po smrti Jana Husa a nástupu Zikmunda na český trůn vzniká silný odpor vyjádřený v tzv. Čtyřech pražských artikulích:

1) svobodné hlásání slova božího
2) nemajetnost církve
3) stejné trestání smrtelných hříchů
4) přijímání pod obojí

Situaci na začátku bojů odrážejí 3 veršované skladby dochované v tzv. Budyšínském rukopise:

– Žaloba a porok Koruny české – Zikmund se dal korunovat, ale neuznala ho města ani lid (2 knihy)

– Hádání Prahy s Kutnou Horou – obhajoba husitství. Praha zastává husitství, Kutná Hora potom církev. Vítězí Praha.

Žižkův vojenský řád – zákoník husitských vojsk.

Jistebnický kancionál – sborník písní. Vysoká hudební i básnická hodnota. Nejznámější písně Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město Pražské.

Vavřinec z Březové – Píseň přeslavné koruny české – oslava bitvy u Domažlic, v níž husité porazili křižáky.

Po lipanské porážce (1434) se změnilo postavení literární tvorby. Literatura už nemůže zasahovat do bojů, a tak místo bojové písně nastupuje literární polemika. Ráz literatuře dává měšťanstvo.

Petr Chelčický
(1390-1460)

– největší lit. osobnost polipanské doby
– svobodný sedlák z Chelčic u Vodňan
– v Praze se poznal s Husem
– četl české a překládal zahraniční autory

O trojím lidu – traktát (20.léta) odsuzující dělení lidu na tři stavy (kněží, vojsko, lid)

O boji duchovním – traktát zavrhující husitské války.Křesťan nesmí zabíjet. Dovolený je pouze duchovní boj proti hříchům.

Myšlenku duchovního boje rozvedl CH.v dílech Postila a Sieť viery pravé.

Chelčického zásada – neodporovat zlu(neprotivlenie zlu nasiliem)

Chelčického nauka:
– rovnost mezi lidmi
– život podle bible
– neodporovat zlému zlým

Ohlas díla P.Chelčického – jeho ideály se pokusila uskutečnit, tzv. Jednota bratrská. Rozvíjela ideály husitství, i když spíše v náboženské oblasti.

Jednota bratrská – vzniká v 50.letech, jako spolek horlivců, pokoušejících se uvádět do praxe ideály Chelčického. Roku 1458 dovolil král Jiří usadit se ve vsi Kunvaldu. Řehoř Krejčí byl organizátor a obránce J.b. Roku 1467 – nová církev.

Přes svou pasivitu jsou členové J.b. pronásledováni ze strany církve a jsou vyháněni ze země.

Jan Blahoslav – 1. biskup J.B.

J.A.Komenský – poslední biskup J.B.