Přínos K.H.Borovského do české literatury:

Karel Havlíček Borovský byl významný satirik, publicista a literární kritik. Převzal myšlenky Palackého v otázce Austroslavismu- „Raději budu vzdělaný a pod Rakouskem- Uherskem nežli bez vzdělání a bídě v Rusku.“ Prosazoval tedy, aby Čechy zůstaly po Rakouskem- Uherskem. Snažil se vyvrátit názory českých rusofilů(Čelakovského, Kollára). „Nejdříve Čech potom Slovan.“ Za své radikální názory, které publikoval v časopisech Pražské listy, Národní listy, byl pod stálým policejním dozorem. Psal úvodníky na politické téma. V revolučním roce 1848 byl internován do Brixenu. Zde napsal nejvýznamnější dílo Tyrolské elegie- satirické básně na politické téma, popis cesty do Brixenu. Dále křest sv.Vladimíra- kritika monarchie. Používal černý humor až sarkasmus, měl rád ironii. Do literatury přinesl různé originální názory na dílo Tyla- kritika díla Poslední Čech a další publikované názory na různá díla autorů a jeho generace. Tvorba a dílo K.H.Borovského Karel Havlíček Borovský viděl svůj životní cíl v politické výchově národa. Rovnost mezi lidmi a touha po zvyšování vzdělanosti byly Havlíčkovými ideály, které si přál, aby Češi realizovali a dosáhli tak svých snů. Jako redaktor nejprve Pražských novin, později z Národních novin se snažil objasňovat základní politické termíny a události. Nabádal lidi k nápravě, náboženské toleranci a především vzdělanosti. Věřil, že bude-li národ vzdělaný, neudrží ho žádná moc, i kdyby byla spolčená s ďáblem, v poddanosti a otroctví. Varoval, že svoboda sama od sebe nepřijde, svobodu si totiž lidé musí v potu tváře zasloužit, vybojovat. Nedá se vykřičet ani vyplakat, ani násilný převrat nemůže udržet svobodu, pokud národu chybí síla ducha a vzdělanosti. Národ by měl udržet svobodu, pokud národu chybí síla ducha a vzdělanost. Národ by měl dbát sám o sebe a vytrvalostí a podnikavostí si zasloužit lepší budoucnost.