Robert Graves –

Já Claudius, Claudius Bůh a jeho žena Messalina Claudius je císařem, a to zcela náhle a proti své vůli. Po jeho pravém boku stojí ctižádostivá a mocichtivá Messalina. Mohlo by se zdát, že Caludius má nyní jedinečnou šanci prosadit své republikánské smýšlení. Celé impérium je zcela v jeho rukou. Vše ale nutí nového ceasara k rozhodnutím v rozporu s jeho srdcem a podléhá čím dál více pocitu své vlastní moci. Může cokoliv, je neomezeným pátým vlasatcem, jenž pomalu zotročuje stát, i když proti své vůli. Jeho vláda se pro něj stává přítěží. Žena Messalina se věnuje rozkoši a obelhává Claudia, ten zatím jako zaslepený hlupák miluje vroucně svoji ženu. Prostřednictvím Messaliny tak přichází o život řada nevinných, ba důležitých osobností nejen z řad šlechty, ale i z řad samotných senátorů. Na Claudia tak začíná veřejnost pohlížet jako na hlupáka a dalšího krutovládce, i když dobývá Britské ostrovy a podmaňuje si zcela Galii a Germánii. Jeho plány na nastolení republiky selhávají a i samotný Claudius ztrácí naději ve svoji vůli a osobnost, a ztrácí i naději pro generaci jeho dětí Octavie a Britannica. Vše vrcholí odhalením jeho ženy, a to jen díky jeho dlouholeté přítelkyni. Messalina je obžalována z cizoložství, celkem bylo určeno a prokázáno 158 poměrů s jinými muži, podvodů, zrady a dalších pro Claudia zarážejících činů. Páchá sebevraždu. Cladius nyní bere svůj život a celé okolí s ironickým nadhledem. Snaží se zachránít alespoň vlastní děti, i když si sám vlastně není jistý jest-li děti nejsou potomky jednoho z ubohých senátorů. Ceasar si hledá novou ženu, dostavuje vodní akvadukty a obrovský přístav v Ostii, jež je z části jeho invencí. Přátelé, kterým však již zcela Claudius nevěří, mu vybírají za ženu Agrippinillu, krutou ale schopnou ženu, která je ochotná pečovat o Claudiovy děti. V jejím zájmu ale stojí především její syn Lucius, věštci již předem určený císař Nero:Vlasatec šestý , jenž zotročí stát, bude syn nesyn vlasatce pátého, Římu dá hudce, hrůzu a oheň. Ruce mu ztřísní matčina krev. Sedmý už vlasatec nepřijde po něm, z hrobu mu vytryskne krvavý proud!“. Claudius tuší svoji smrt, jeho čtvrtá žena mu nerozumí, schvaluje všechny opatření a návrhy Agrippinilly. Nakonec ceasar umírá rukou vyhlášené římské travičky. Do jeho předpovězené smrti zbývá však ještě několik dní, a tak je mrtvý chován v chrámu a poté slavně pohřben lidem.