pololidová tvorba
tojí mezi oficiální literaturou a ústní lidovou slovesností, nevychází tedy přímo z lidových vrstev
– hlavní pozornost je kladena na postavu sedláka
– vznikaly jarmareční (kramářské písně), kt.měli funkci zábavnou i informativní, prodávali se v tištěné podobě na letácích, vypravují zajímavé události (milostné i drastické náměty), doprovázeny obrázky
– vznik lidového drama (mluvili lidovým jazykem – jinak mluvit by jim přišlo divné):
Komedie o hvězdě
ilustrace náboženských textů obsahuje nářečí a lid. humor
– dobrodružné hry: Václav Kocmánek – Komedie o Turecké vojně
interludia (mezihra) – komediální krátké frašky (hraná anekdota) z lidové prostředí plné satiry, parodie a vulgarismů
– vystupovali zde: sedák a jeho žena nebo učitel a žáci, např.:Polapená nevěra
– nenáročné a pestré, nejčastěji selské náměty
