poválečná kritika

1946 – vítězství komunistů, prezidentem zvolen Gottwald po demisi Beneše – zrušena soukromá nakladatelství
po r. 1948 – úpadek kritického myšlení o literatuře – domácí poměry byly určeny kulturní politikou strany, kt. ovlivňovali: Zdeněk Nejedlý – muzikolog (historie a vývoj hudby), literární historik, politik (přilnul ke KSČ)
zrušil církevní školy a soukromé školy  jednotné školství pro snadnější kontrolu
Ladislav Štoll – literární kritik, primitiv, dílo: „Třicet let bojů za českou socialistickou poezii“
Jindřich Vodák – divadelní kritik demokratické linie
Vítězslav Nezval – představitel surrealismu
konec 50.let a léta 60. – rozvoj literární teorie a kritiky (oživení novými filozofickými proudy ze západu)
JOSEF ŠKVORECKÝ
literární kritik, redaktor Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (Odeon), redaktor Světové literatury
v r. 1968 emigroval se svou ženou Zdenou Saliverovou do kanadského Toronta, kde založili nakladatelství Sixty-eight Publishers, v němž vycházeli knihy doma nepohodlných českých autorů
Jan Patočka – mluvčí charty 77, filozof (řešil základní otázky lidské existence od Antiky po současnost), vliv na V. Havla
Václav Havel (1936)
mluvčí Charty 77, napsal spoustu pojednání o lidském životě
nejvýznamnější politické eseje: Moc bezmocných, Politika a svědomí

Kritika po roce 1989
obnoveny Literární noviny a vznikla řada nezávislých kulturních časopisů (mnohé z ekonomických důvodů zanikly)
Tvar, Listy, Revolver Revue, Vokno, List pro literaturu, Progral, Aord, Souvislosti, Analogon, ROK
naši současní kritikové:
Jan Lukeš – Prozaická skutečnost“- práce o literatuře z 80. let kdy došlo k uvolnění Miroslav Petříček – publikoval kritické příspěvky věnované současné poezii do časopisu Host do domu
Petr A. Bílek (Stavitelé křídel), Jan Šulc, Michael Spirit, Vladimír Novotný, Petr Nový, Jan Kameníček, Pavel Janáček