22. SVĚTOVÁ LITERATURA PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE

1. Vysvětlete, kde jsou kořeny existencionalismu, jmenujte autory a jejich díla. Jaké jsou základní rysy neorealismu? Znáte některé slavné neorealistické filmové režiséry? Existencionalismus je literární směr, jehož kořeny však jsou ve filozofii. Jako filozofický vychází existencionalismus ze situace moderního člověka, který žije v období krize tradičních hodnot a směr náboženství. V popředí literatury i filozofie existencionalismu je tragika lidské existence (života, bytí). Existencionalismus se rozvinul hlavně ve francouzské literatuře. Albert CAMUS byl filozof, spisovatel a novinář, držitel Nobelovy ceny.

• Cizinec – novela, v níž vypravěč a hlavní hrdina Mersault zastřelí bez zvláštního důvodu na pláži člověka, je zatčen a odsouzen k smrti. Mersault před smrtí uvažuje o smyslu života. Kniha je hlavně výpovědí o absurdním světě, v němž se člověk cítí jako osamocený cizinec.
• Mýtus o Sisyfovi – filozofická stať, ve níž představuje svůj osobitý pohled na starou řeckou báji (v antické báji je Sisyfos odsouzen v podsvětí valit do kopce velký balvan, který se vždy těsně před vrcholem zřítí dolů). Camus přirovnává Sisyfa k současnému člověku: lidé přes svou nejasnou a beznadějnou situaci nemají rezignovat, poddávat se zoufalství. Člověk žije díky tomu, že přes svou bezmocnost neustává v životním boji.

Jean Paul SARTRE byl filozofem, novinářem, prozaikem a dramatikem. Hlavní myšlenkou jeho děl bylo přesvědčení, že smysl lidského života je v jednání, v činu. Každý člověk by měl přijmout svou svobodu a nést osobní zodpovědnost za svůj život, přes všechny obtíže se pro něco rozhodnout a za tím jít.

• Zeď – povídková kniha, v níž se setkáváme s postavami, které se ocitají v těžkých životních situacích, v nichž se potýkají se svou existencí.

Neorealismus je (italský) umělecký směr, který se rozvinul ve 40. a 50. letech a zasáhl kromě literatury především film a malířství. Základní rysy neorealismu: návrat k tradičnímu realismu (cílem bylo pravdivé vylíčení poválečné Itálie se všemi jejími protiklady), soustředění pozornosti hlavně na každodenní život prostých lidí, snaha o dokumentárnost a hodnověrnost (i kritičnost). Alberto MORAVIA

• Římanka – prostitutka Adriana, která děj vypráví, se pokusí dostat z uzavřeného kruhu tím, že se rozhodne mít a vychovávat zdravé dítě