Karolina Světlá
– psala prózy situované do města
– poprvé uvedla do literatury román
Podještědské romány – Kříž u potoka, Vesnický román
– v těchto prózách vždy hrdinka, která měla stejné morální vlastnosti. Karolina Světlá předávala svým hrdinkám své morální vlastnosti. Tvrdila, že morálka musí vždy zůstat zachována.
Kříž u potoka – Evička žije se Štěpánem, on v opilosti po ní hodí dýmky a ona začne krvácet. Přiběhne Ambrož a odnese ji k potoku, omývá jí krev a ona se po chvíli probere. Ambrož chce Štěpána zabít, ale Eva mu to zakáže. Se Štěpánem zůstane. Nemůže ho opustit.
Karel Václav Rais
– měl jiné životní zkušenosti, byl učitelem
– psal s vědomím, že jako učitel chtěl vychovávat mládež k lepšímu
– často v příbězích zachycoval bezbranné osoby (malé děti, staří). Staří lidé bývají mladým na obtíž, překáží jim
