VÝVOJ LITERATURY V DOBĚ NÁRODNÍHO OBROZENÍ, KLASICISMUS
Klasicismus
(2 pol. 17. století – pol. 18. století)
vznikl ve Francii za Ludvíka XIV., u nás doba Pobělohorská, vychází z rozumové kázně – váha na rozumovou stránku a potlačuje se cit. Je proti církvi, vzorem je mu Antika a Renesance. Ideálem je stát.
Charakteristika:
střídmost, rozvaha, pravda, rozumnost a vyrovnanost.
Hrdina:
pozitivní rysy – absolutně kladný, je idolem, dokonalý. Postava veřejná, musí se obětovat vyšším hodnotám a také ideálu, nejedná přirozeně – řídí se společnými řády a pravidly – přivozen k morálce.
Postavy:
jsou vyšší společenských vrstev, fyzicky krásné, morálně založené.
Klasicismus vypracoval „tragično“ – hrdina se obětuje a nenaplní se jeho touha. Hrdina komentuje své city, neobejme ženu – vyznává lásku jen ve vsi. Prvek nadčasovosti – čas neplyne.
Malířství a architektura:
geometrické tvary. Poznání je možné rozumem – Racionalismus – představitel je René Descourtes [Dechart].
V klasicismu se objevují dva styly:
Styl vysoký – hrdina je šlechtic. Postavy z Antické mytologie a dějin. Psáno rýmovaným veršem – óda, epos, tragédie.
Styl nízký – je psán prózou, pro nižší společenské vrstvy, satira, hrdinové z prostého lidu, měšťanské prostředí. Náměty ze současnosti. Často bývá kritika. Psán komedií, fraška, satira.
