Jakub Deml (1878 – 1961)
básník, prozaik, dramatik a překladatel. Jako katolický kněz působil jen krátce, poté byl pro neustálé spory s církevní vrchností z církve vyloučen.
Dílo:
„Hrad smrti“, „Tanec smrti“ – prózy naplněné úzkostí a strachem ze smrti.
„Moji přátelé“ – sbírka básní v próze, krátká oslovení květin, stromů, touha po lásce, radosti a míru, objevuje pravdu, moudrost, krásu a lásku v rostlinách, charakteristický je lyrismus a imaginace, lyrický hrdina (podobný hrdinům legend) hlásá život v pokoře, obdivuje květiny, trávu, stromy.
„Rosnička“, „Domů“, „Pro budoucí poutníky a poutnice“ – knihy Demlových deníkových záznamů, na ně navazuje dvacet šest svazků cyklu Šlépěje.
„Miriam“ – báseň v próze, rozvíjí city milujícího muže, syna i bratra.
Jan Čep (1902 – 1974)
prozaik, spojoval ve svém díle ruralistické tendence prohloubené vřelým náboženským cítěním.
Dílo:
„Zeměžluč“ – kniha vznikla spojením dvou novelistických knih „Dvojí domov“ a „Vigilie“, hrdinové překonávají životní tragédie návratem k rodovým tradicím a náboženskou vírou.
„Hranice stínu“ – román, hledání ztracené identity.
Ruralismus – z lat. Ruralis – venkovský, je to literární směr, který se rozvíjí ve třicátých letech v české próze. Projevuje se zachycováním venkovské tematiky, sepětí s půdou a rodovými tradicemi, ve kterých vidí jistotu řádu a morálky oproti „zkažené“ městské civilizaci.
