Jan Kollár
– původem slovák, ale psal česky, studoval na Slovensku a v Německu, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti. Seznámil se s Mínou a odešli do Budapešti, poté do Vídně, kde i zemřel.
Slávy dcera – základem byla sbírka Básně – elegie, ódy, epigramy a milostná lyrika Míně. Mína splývá s dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva, provází básníka po slovanské pravlasti. Skladba obsahuje předzpěv a 5 zpěvů nazvaných podle řek protékajícím slovanským územím: Sála, Labe, Dunaj, Léthé (nebe) a Acheron (peklo). Předzpěv – záhuba Polabských slovanů a žal nad jejich zánikem, slovanská vzájemnost, odsouzení germanizace, víra ve slavnou budoucnost Slovanstva.
O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými – slované by měli vytvořit jednotnou kulturu.
Národnie zpievanky – soubor sebraných slovenských lidových písní
František Ladislav Čelakovský: – pracoval jako vychovatel, redaktor pražských novin a profesor na universitě ve Vratislavi, poté převzal po Šafaříkovi místo profesora v Praze, překládal z NJ, AJ a latiny
Ohlas písní ruských – inspiruje se ruskou lidovou slovesností a přetváří ruské byliny. Básně vyprávějí o dobách boje s Turky a Tatary, život lidu v nejrůznějších podobách a vítězství nad Napoleonem. Převládá epika nad lyrikou, obsahuje 26 básní
Ohlas písní českých – napsána o 10 let později, obsahuje 57 básní, zachycuje ráz českého lidového života. Převládá lyrika, která je satiricky a posměšně zaměřená. Vyjadřuje nenávist k útisku, oslavuje husitského vojevůdce a píše i balady v lidovém tónu (báseň Toman a lesní panna)
VYVRCHOLENÍ OBROZENECKÝCH SNAH:
Josef Kajetán Tyl: – kočovný herec, dramatik, novinář (založil časopis Květy), prozaik, byl pronásledován a vyhnán z Prahy. Psal povídky o obrazu bídy lidu (povídka Chudí lidé), těžkém životě umělců (povídka Rozervanec – o Máchovi) a o historii (povídka Dekret kutnohorský). Psal divadelní hry ze současnosti
Paličova dcera – příběh dívky, která se stará o své sourozence, protože otce zavřeli
Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka – fraška s písněmi. Zachycuje život pražských lidových vrstev (vlastenecký švec Kroutil a jeho syn Jeník. Proti lásce Jeníka k jeho dívce je jeho teta, která zastupuje zpanštělé měšťáky. Děj vrcholí na lidové slavnosti ševců,kde zazní poprvé píseň kde domov můj od F. Škroupa, kterou zpívá slepý houslista Mareš.